Školství: Čeština nadržuje mužům

Mužský rod se v češtině považuje za zástupný. Gramaticky je to správně, z hlediska rovnosti pohlaví ne, i když třeba pod označením „právník“ si většina z nás představí profesionály mužského i ženského rodu. „Že takové vyjadřování může v praxi znevýhodňovat ženy, se u nás až do pozdních 90. let 20. století nevědělo a neřešilo,“ uvádí genderová lingvistka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jana Valdrová v příručce Kultura genderově vyváženého vyjadřování.

A tak místo studenti a studentky by se měl objevit tvar studující. S obměnou již začal wev MŠMT, kde sekci novináři nahradilo neutrální slůvko média, další záložky měly dříve stránky ministerstva připravené pro učitele, sportovce nebo vědce. Teď se jmenují neutrálně vyučující, sportující a věda. „Docela jsme se ale při té úpravě nadřeli,“ přiznáv mluvčí resortu Kateřina Böhmová.

„Ve vztahu ke školám a školské praxi jde o doporučení ministerstva, nikoli o příkaz,“ říká Böhmová. Zároveň ale upozorňuje, že od vydavatelů učebních textů usilujících o schvalovací doložku se dodržování doporučení z publikace pro příště bude očekávat.

Z analýzy českých médií, kterou provedla lingvistka Valdrová, skutečně vyplývá, že naši zemi řídí výhradně politici, problémy řeší jen odborníci, nemocné léčí lékaři a přírodu zachraňují ekologové.

České společnosti to zatím příliš nevadí, nijak zvlášť dotčena se necítí ani většina žen. Jenže už v roce 1990 uložila Evropská komise členským státům vypracovat jazyková doporučení pro nesexistické vyjadřování a uvést je do praxe. A tak třeba místo oslovení "Vážení hosté", by se napříště klidně mohlo objevit "Vážené hostky a vážení hosté..."