Zeman ustoupí? Štys předal Hradu seznam kandidátů na profesuru

"Sněmovna na té mimořádné schůzi vůbec nezařadila a v prvním čtení neschválila ten zákon (o jmenování profesorů), tudíž dojde k velkému legislativnímu zdržení, což byl důvod, na kterém jsme se s panem prezidentem kdysi dohodli, že by mohlo vést k jeho podpisu. Záleží na něm, jak se rozhodne," vysvětlil Štys.

Na jmenování nyní čeká víc než 80 docentů. Prezident po loňské kauze kolem akademika Martina C. Putny, kterého původně jmenovat nechtěl, oznámil, že by chtěl převést jmenovací pravomoc na ministra školství. Proti tomu vysoké školy protestovaly. Vláda poté schválila materiál, aby profesory jmenoval předseda Senátu, což se univerzitám také nelíbí. Kvůli průtahům se odložilo i tradiční podzimní jmenování profesorů. Zeman podepsal dekret jen jedinému profesorovi navrženému Univerzitou obrany, Štys kandidáty veřejných vysokých škol na Hrad ani neodeslal.

"Já jsem se snažil vyjednávat až do doby, než dojde ke jmenování rektorů, protože jsem nechtěl, aby bylo jakýmkoliv způsobem zpochybněno a zdrženo jmenování rektorů," dodal Štys. Poté, co prezident odmítl jmenovat profesory, totiž panovaly v akademické obci pochyby, zda se hlava státu nezachová podobně i v případě jmenování nových rektorů. Rektoři se totiž dostali se Zemanem do sporu, když nepřijeli na oslavu státního svátku na Hradě na protest proti tomu, že prezident dva rektory nepozval. Zeman nakonec tento týden jmenoval všech 12 nových rektorů.

Štys titul profesora má

Štys také před odchodem z funkce představil České konferenci rektorů svůj návrh zákona, který počítá s ustavením funkčních míst profesorů. Podle něj by byl profesorský titul spjat pouze s konkrétní univerzitou a profesor by měl na dané škole stálé místo zrušitelné pouze v disciplinárním řízení. Zároveň by byli profesoři vypláceni přímo ministerstvem, a jejich postavení by tak bylo nezávislé.

Sám Štys má přitom titul profesora a po odchodu z ministerstva se vrátí na akademickou půdu. Odmítl ale, že by si tímto návrhem chtěl přilepšit. Jeho plán počítá s tím, že by si o funkční místo mohl zažádat člověk do 50 let věku. Štysovi je 51.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek ale k tomuto návrhu uvedl, že jej vnímá jen jako Štysův osobní příspěvek do akademické debaty; Štysův názor je prý v akademické obci spíš menšinový.