Málo školek v Česku: Rýsuje se řešení, "hlídárny" snad už od září

Praha - V Česku by už od září mohly začít fungovat takzvané dětské skupiny, kam by rodiče mohli dávat své malé potomky na hlídání. Počítá s tím návrh zákona, který projedná Sněmovna. Zavedení nové služby prosazuje ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) i poslankyně TOP 09 či ANO.

"Dětské skupiny jsou alternativou, kterou je možné zřídit velice rychle. Je možné jimi pokrýt období dvou či čtyř let, než počet dětí zas poklesne," uvedla ministryně. 

V Českém rozhlasu ministryně zdůraznila, že veřejné mateřské školy stále považuje za základ. „Měly by mít k dispozici místa pro většinu dětí. Ale v současné době tomu tak není. A než se ta veřejná síť dobuduje, bude to trvat tak dva tři roky. A opakuji, dětské skupiny jsou tady hned," uvedla.

Ve školním roce 2012/2013 chodilo do školky 354.340 dětí. Předškolní zařízení odmítla ale kvůli nedostatku míst bezmála 59.000 žádostí. Česko je v EU na jednom z posledních míst v zaměstnanosti matek. "Díky tomu, že není možné umístit děti do zařízení, ztrácíme potenciál určité části vzdělaných žen. Matky vlastně za mateřství trestáme," míní Marksová.

Návrh zákona o dětských skupinách schválila před rokem tehdejší vláda Petra Nečase (ODS). Po jejím pádu poslanci předlohu už nestihli projednat. Vrátil se k ní přechodný kabinet Jiřího Rusnoka, který ji schválil. Převzala ji pak nynější ministryně. Sněmovna o normě mohla začít diskutovat už na své minulé schůzi, věnovat se jí bude ale až na příští. 

"I v mém vlastním klubu ČSSD jsou názory různé. Doufám, že si to vyjasníme. Když vidím, že v loňském roce nebylo přijato do školek 60.000 dětí, tak by to pro nás měla být priorita. Takhle rychle my kamenné školky nedobudujeme," dodala ministryně.

Nebudou to jen "hlídárny"?

Dětské skupiny by mohly provozovat firmy, úřady, radnice, vysoké školy či spolky. Musely by mít oprávnění od ministerstva práce. Kontrolu by měly na starosti inspekce práce či hygienické stanice. Pro zaměstnavatele by náklady byly daňově uznatelné. Rodiče, kteří by děti do skupiny dali a chodili by do práce, by mohli mít slevu na dani. Za službu by platili, úhrada by ale měla být maximálně ve výši nákladů.

Podle propočtů ministerstva by příští rok mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by státnímu rozpočtu mohlo přinést 382 až 573 milionů korun. V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádí podklady k zákonu.

Dětské skupiny by neměly statut vzdělávací instituce, a to z toho důvodu, aby s jejich zřízením a provozem nebyla spojena tak striktní pravidla. Na druhé straně není pravda, že by se jednalo pouze o „hlídárny", měly by zajišťovat i výchovu a péči, ovšem v jiném rozsahu než školka. Maximální počet dětí v jedné skupině by mohl být 24.

Dětskou skupinu by podle návrhu zákona mohly navštěvovat děti od 1 roku do 6 let. Právě to vadí odpůrcům tohoto zákona – hlavním argumentem je obava z toho, že do školy půjdou děti, které neabsolvovaly poslední ročník mateřské školky, který je fakticky připravuje na vstup do školy, píše stylzeny.cz.

Na druhé straně je třeba říci, že v České republice není docházka ani do posledního ročníku mateřské školky povinná, a i když jsou náklady spojené s docházkou do veřejné školky v porovnání se školným v soukromé školce zanedbatelné, přeci jen jde o částku pohybující se v rozmezí 1000–1500 korun.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí děti Michaela Marksová-Tominová

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

před 1 hodinou

včera

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

včera

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

včera

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

včera

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

včera

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

včera

25. srpna 2026 21:58

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

25. srpna 2026 20:49

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

25. srpna 2026 20:09

25. srpna 2026 19:36

Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel

Americký prezident Donald Trump vyostřil už tak napjaté vztahy se sousední Kanadou, když v prohlášení pohrozil zavedením stoprocentních cel na veškerý kanadský import. Důvodem je náznak možné obchodní dohody mezi Ottawou a Pekingem. Rétorická přestřelka navazuje na předchozí spory ohledně globálního uspořádání i vzájemných obchodních dohod.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy