Budou učitelé v pondělí stávkovat? Odborům se nelíbí navýšení platů

Školské odbory zřejmě vyhlásí stávku kvůli platům učitelů. Mluvčí odborů Jana Kašparová dnes uvedla, že v pondělí chystají briefing, na němž oznámí důvody a termín stávky. Odboráři nesouhlasí s navrhovaným růstem základů platů učitelů o osm procent, na kterém se tento týden domluvili premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO). Požadovali navýšení tarifů o deset procent, jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti.

Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka zatím stávka není zcela jistá. "Čekáme teď na reakce z regionů, kde se rozhodují, jak se k navrženému růstu platů postaví," řekl ČTK. O možné stávce se tak rozhodne právě až v pondělí, dodal.

Vláda slíbila, že do konce volebního období by měli učitelé mít 150 procent svého příjmu z roku 2017, měli by tak vydělávat 45.000 korun hrubého. Odboráři požadují, aby učitelé pobírali o 30 procent víc, než je celostátní průměr. Průměrná mzda dosáhla v prvním čtvrtletí 32.466 korun. Průměrný učitelský plat byl zhruba o 11 procent vyšší a činil 36.226 korun. Odbory poukazují na to, že výdělky rostou v celém Česku a učitelé se od průměru vzdalují pomalu.

Mluvčí odborů v pozvánce na pondělní briefing uvedla, že se školské odbory se zástupci asociací ředitelů škol vyjádří k vyhlášení stávky ve školách. "Osmiprocentní zvýšení platového základu učitelů, které nyní navrhl ministr školství Plaga, je nižší, než slíbil a v rozporu s jednáním, které proběhlo s premiérem Babišem (oba ANO)," napsala Kašparová.

Kabinet počítá s navýšením sumy na učitelské platy o deset procent. Babiš se s Plagou ve středu domluvil, že osm procent bude v tarifní složce a dvě procenta v pohyblivé na odměny. Premiér řekl, že tím považuje vyjednávání se školskými odbory za uzavřené. Ministerstvo práce má připravit vládní nařízení.

Vláda počítá se zvýšením sumy na platy učitelů o 11 miliard korun. Podle odborářů by požadované desetiprocentní zvýšení tarifů odpovídalo asi 78 procentům jedenáctimiliardové sumy a na odměny by zbylo 22 procent peněz. Podle Dobšíka slíbil Plaga, že do tarifů půjdou tři čtvrtiny peněz na přidání, což by mělo být víc než osm procent.

Odboráři původně požadovali růst platů o 15 procent, pak souhlasili s navýšením o deset procent. Chtěli ale co nejvíc peněz do tarifů. Ministr přišel postupně s několika návrhy. Hovořil o rozdělení peněz půl na půl do základů platů a na odměny a příplatky, později o přidání všem stejně o paušální částku. Tu postupně zvedl z 1750 korun na 2250 korun a nakonec na 2700 korun. Celkem by se podle něj platy měly zvednout v průměru o 3600 korun, takže zbytek mimo paušál měl jít na odměny. Nakonec se ale s premiérem dohodl na procentuálním růstu.

Růst tarifů o osm procent představuje přidání od 1084 do 3534 korun podle délky praxe a kvalifikace. Učitelé základních a středních škol si polepší od 2290 do 2986 korun. Při desetiprocentním přidání podle požadavku odborů by to bylo od 2863 do 3733 korun.

Související

Ilustrační fotografie.

Prošlá vejce ve špagetách mohou za epidemii salmonely v pražské škole

Hromadnou nákazu salmonelózou na Masarykově ZŠ v pražském Újezdu nad Lesy nejspíš zavinily uhlířské špagety připravené z prošlých vajec, přičemž došlo i k nedodržení správného technologického postupu při vaření. Uvedli to hygienici. Zle se udělalo 250 dětem či dospělým. Laboratorně se nemoc potvrdila u 18 lidí, hospitalizováno je 41 pacientů. 

Více souvisejících

Školství ,  učitelé ,  Odbory ,  mzdy / platy ,  ministerstvo školství ,  Robert Plaga

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce

Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšný chirurgický zákrok, během kterého mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Vatikán v úterý večer v oficiálním lékařském bulletinu potvrdil, že u jednasedmdesátiletého pontifika byla po operaci diagnostikována rakovina plic, konkrétně plicní adenokarcinom.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy