Státní maturitní testy se od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy "uspěl" či "neuspěl" podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z nové úpravy vyhlášky k maturitám, kterou podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO). ČTK to dnes řekla mluvčí ministra Aneta Lednová. Vyhláška začala platit ve čtvrtek.
Ministerstvo novelu připravilo v souvislosti se změnou školského zákona, podle níž maturitní testy zůstanou od jara jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.
Odklon od hodnocení stupni prospěchu v případě testů zdůvodnil úřad tím, že mají ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Testy mají být podmínkou k získání maturity, ale prospěch má podle vyhlášky tvořit hodnocení ze školní maturity. Podle ministerstva by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.
Součástí hodnocení testů bude procentní úspěšnost žáka, která se bude uvádět v protokolu o výsledcích testů maturanta. Hranici úspěšnosti má Cermat uvádět v zadání testů. Ti, kdo si vyberou státní maturitu z matematiky, z ní stejně jako dosud budou dělat pouze test. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole.
Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu. V matematice byla známka z testu.
Státní, nebo-li společná část maturit se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon do letošního léta předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů, Plaga ale prosadil změnu, která zachovává dosavadní stav. Zároveň ponechává státu jen testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol, budou ale stále povinnou součástí takzvané společné části maturit.
Ministerstvo v přechodném ustanovení stanovilo, že vyhlásit kritéria zkoušek mají ředitelé letos do 29. října. Podle zákona by to jinak měli udělat sedm měsíců před začátkem maturit, maturity by tak ale příští rok začaly později než obvykle.
Návrh i načasování novely vyhlášky kritizovaly předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová nebo spolek Učitelská platforma. Proti změnám v maturitám se vyjádřil i předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něj povedou úpravy ke snížení úrovně a objektivity zkoušky. Naopak předsedovi Unie školských asociací CZESHA Jiřímu Zajíčkovi přišel záměr ministerstva v pořádku.
Související
Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže
Upravená podoba maturit je konečná, dle Plagy přispěje k uplatnění absolventů
státní maturity , Robert Plaga , Školství , studenti , ministerstvo školství , cermat
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 1 hodinou
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 3 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 4 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 8 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 9 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 13 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák