Přístup k digitalizovaným knihovnickým dokumentům bude možný do konce června

Studenti, učitelé či vědci budou mít přístup k digitalizovaným dokumentům vybraných knihoven do konce června. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se dohodl s předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů (SČKN) Martinem Vopěnkou na uzavření licenční smlouvy. Stát nakladatelům zaplatí náhradu 80 milionů korun za neprodané knihy, které budou díky této dohodě dostupné on-line. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Uzavření licenční smlouvy umožní úplné zpřístupnění digitalizovaných dokumentů dostupných na trhu prostřednictvím digitálních knihoven provozovaných Národní knihovnou ČR, Univerzitou Karlovou v Praze, Moravskou zemskou knihovnou v Brně, Knihovnou Akademie věd ČR, Národní technickou knihovnou a Městskou knihovnou v Praze. Tato dohoda umožňuje studentům a pedagogům vyšších odborných a vysokých škol i vědeckým pracovníkům přístup k digitalizovaným knihovním fondům on-line. Zobrazené dokumenty lze pouze číst, nelze zhotovit tištěnou nebo digitální kopii a není možné stahování. Autor nebo jiný nositel autorských práv může požádat o vyřazení svých děl z této služby.

"Jsem moc rád, že jsme se s panem Vopěnkou domluvili, protože možnost přístupu k Národní digitální knihovně až do letních prázdnin je pro studenty a vědecké pracovníky v období pandemie nenahraditelným nástrojem, bez kterého by se oblasti vzdělávání a výzkumu nebyly schopné obejít," uvedl ministr Zaorálek.

Národní knihovna na začátku února získala souhlas s prodloužením přístupu k Národní digitální knihovně (NDK-COVID) do 12. února. Po neúspěšném jednání knihovny se SČKN měl původně skončit 5. února. Kolektivní správci autorských práv DILIA a OOA-S na žádost ředitele Národní knihovny Víta Richtera s prodloužením termínu a uzavřením dodatku k licenční smlouvě souhlasili.

Knihovní fondy byly pro studenty vysokých škol přístupné on-line při loňské jarní vlně a pak od podzimu. Umožňovala to dohoda Národní knihovny a kolektivních správců autorských práv. Richter již dříve ČTK řekl, že nakladatelé nejsou součástí tohoto smluvního vztahu. "Ale proto, že se vstupuje do nejnovější knižní produkce, do toho, co je aktuálně na trhu, jsme vždy chtěli, aby k tomu nakladatelé dali souhlas. Protože ta licence je bezplatná, z toho neplyne žádná odměna, je to jako dar veřejnosti," vysvětlil.

Předseda SČKN Vopěnka před časem uvedl, že svaz souhlas dávat nemusel. "Suplujeme roli státu, který zavřel koleje, knihovny," uvedl. Dodal, že nemá "podporu členské základny, aby dál prodloužil přístup".

Podle informací ČTK svaz podmiňoval svůj souhlas k přístupu digitalizovaných knihovních fondů vysokým školám souhlasem vlády s možností poskytovat vouchery, respektive s uvolněním peněz na ně. S vouchery přišel svaz opakovaně, naposledy loni v červnu, kdy navrhoval, aby každý žák základní a střední školy dostal jednorázový voucher na nákup knihy za 300 korun v kamenném knihkupectví. Tím by se podle svazu podpořil prodej knih.

Knihovny se v Česku uzavřely kvůli opatřením proti šíření koronaviru opět 18. prosince, předtím fungovaly dva týdny. Zavřené byly i v první vlně pandemie, a to od 11. března do 27. dubna. Většina knihoven své služby nyní poskytuje on-line. Výpůjčky a rezervace knih jsou automaticky prodlouženy.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství Knihovny studenti

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy

Ve Velké Británii se narodilo osm dětí, které vznikly za pomoci genetického materiálu od tří různých lidí. Tento průlomový způsob početí má jeden hlavní cíl: zabránit přenosu těžké a často smrtelné mitochondriální nemoci z matky na dítě. Metoda, kterou vyvinuli britští vědci, se poprvé ukazuje jako účinná – všechny děti jsou zdravé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy