Většina ředitelů MŠ je pro omezení počtu dětí ve třídách kvůli pandemii

Podle senátorky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL) by se vláda při přípravě rozvolňování měla inspirovat v zahraničí, kde podle ní snížení počtu dětí v kolektivu dobře fungovalo. V tiskové zprávě senátorky o tom ČTK informovala její asistentka Barbora Palánová.

Provoz mateřských škol se kvůli zhoršení epidemie přerušil od 1. března, do té doby školky v aktuálním školním roce fungovaly bez omezení. Výzkum Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) přitom ukázal, že po vypuknutí druhé vlny epidemie v říjnu se nákaza covidem-19 potvrdila ve více než polovině mateřských škol. Přenášela se zejména mezi zaměstnanci. Rodiče se přestali bát a někteří posílali děti do školky i s příznaky nemoci.

Studie ISEA ukázala, že 62 procent ředitelů mateřinek považuje za dobrý protiepidemický nástroj omezení počtu dětí ve třídách, kde je jeden z rodičů nezaměstnaný, na mateřské či rodičovské, nebo s jiným potomkem čerpá ošetřovné. "Na druhém místě je aktivní sledování aktuálního zdravotního stavu všech dětí před příchodem do třídy, k tomu se přiklánějí výrazně častěji jednotřídní školky, a také možnost zavřít mateřskou školu okamžitě, když dojde k určitému podílu nakažených dětí nebo zaměstnanců, což navrhují častěji velké školky," uvedla Somina Weidnerová z ISEA.

Podle Vítkové by proto vláda měla hledat inspiraci v zahraničí, kde ředitelé k omezení přenosu nákazy mohli mimo jiné snížit počty dětí ve třídách. Zmenšení kolektivu podle ní může být lepší řešení než opakované zavírání školek, které znemožňuje rodičům chodit do práce.

Ve třídě mateřské školy je běžně až 28 dětí. Často jim zatím chybí hygienické návyky, což zvyšuje riziko nákazy. Školky jsou v provozu většinou kolem deseti hodin denně, v kolektivu se obvykle střídají dvě učitelky. Při uzávěře loni na jaře byl například pro třídy s dětmi zdravotníků stanoven limit 15 dětí ve skupině.

Podle výzkumu ISEA v současnosti školky strádají i finančně. Zvýšené náklady na protiepidemická opatření v nich dosud hradily obce ze svých rozpočtů. Tam, kde neměly dost peněz, se vícenáklady na ochranné pomůcky platily na úkor nákupu vzdělávacích pomůcek pro děti. "Plošné zavření mateřských škol bude znamenat další výpadky příjmů na školném, což je důležitá součást rozpočtu mateřských škol," doplnila Vítková. Kvůli výpadkům ze školného či dávkám pro nemocné zaměstnance přišly o desítky tisíc korun, řekla. Chce proto požádat ministra školství Roberta Plagu (za ANO), aby vláda tyto peníze pro školky za celou pandemii dodatečnou kompenzovala.