17. listopad očima studentů: Jak se změnily jejich priority?

Z politických témat je nejvíce zajímá školství, čímž se liší od zbytku internetové populace, která za primární politické téma považuje hospodaření státu a jeho ekonomickou situaci. Češi s vysokoškolským titulem ve věku 19–28 let jsou dle výsledků hlasování také výrazně proevropštější a mnohem méně se přiklánějí k prohlubování vztahů s Čínou a s Ruskem. Od zbytku internetové populace se odlišují i v názorech na progresivní zdanění nebo trest smrti.

Čeští vysokoškoláci ve věku 19–28 let staví fungování společnosti na jejím svobodném uspořádání. Téměř 71 % z nich svobodu vyzdvihuje jako nejdůležitější společenskou hodnotu. Necelých 65 % dále akcentuje ještě spravedlnost a skoro 55 % přisuzuje silný význam odpovědnosti. Pro třetinu je také důležitý respekt a racionalita.

Starší generace nebo mladí bez titulu naopak považují za klíčovou hodnotu ve společnosti nejčastěji spravedlnost, tu zdůrazňuje skoro 70 %, stejně jako odpovědnost (67 %). Svobodě přisuzuje význam ve fungování společnosti jen 50 % internetové populace ve věku od 28 let nebo mladší bez vysokoškolského titulu.

Názor mladých absolventů vysokých škol se od zbytku liší také v tom, jaká politická témata je pro ně podstatné a nepodstatné řešit. Za TOP téma považují školství, dále se zajímají o hospodaření státu a jeho ekonomickou situaci, korupci a klientelismus, ochranu přírody a udržitelný rozvoj a strategické plánování a dlouhodobé vize. Nejmenší prioritu dávají otázce nezaměstnanosti a kriminality. Starší generace nebo mladí lidé bez vysokoškolského vzdělání naopak ekologii ani plánování za zásadní témata nepovažují. Soustředí se stejně jako zmínění absolventi na hospodaření státu a ekonomickou situaci a korupci a klientelismus, výrazněji je však zajímá ještě kvalita justice a právního státu, zdravotnictví a migrace. Za nejméně závažná témata považují dopravu a začleňování menšin.

V ohledu postojů k současným společenským a politickým otázkám se čeští vysokoškoláci nejvíce liší od zbytku internetové populace svým proevropským přístupem a zároveň odmítavým postojem k prohlubování vztahů s Čínou a Ruskem. Méně často se naopak přiklánějí k progresivnímu zdaňování i snížení výdajů státu a silněji nesouhlasí s trestem smrti a myšlenkou, že zabezpečení na stáří je osobní zodpovědností jednotlivce, nikoliv státu.

Průzkum vychází z online projektu Prezident 21, který vytvořil Institut pro demokracii 21. Vznikl na základě odpovědí reprezentativního vzorku 42 117 lidí z internetové populace, z nichž se 3 679 řadí mez absolventy vysoké školy ve věku 19 - 28 let. Volební hra Prezident 21 ukazuje v reálném čase, jak by dopadla volba prezidenta, kdyby občané měli možnost přidělovat kandidátům kladné i záporné hlasy, a její součástí je také akademický dotazník, v němž mohou voliči odpovídat na důležité společenské otázky.