De***ní krávo Merkelová, otevřeme lahváče a budem se dívat, jak Evropa padne, hodnotí český expert

Bilar na sociální síti popisuje, jak byl kolem roku 1993 poprvé na zájezdu v zahraničí. "Bylo mi jedenáct. Byl jsem tam jediný děcko. Jeli jsme karosou. Byla plná plynových vařičů, piv, zavařenin, cigaret, řízků ... prostě všeho, bez čeho by Češi nikde nepřežili. Vylízali jsme z tý krabice ven na různých místech a koukali všichni na svět okolo jako na zjevení. A on stejně koukal na nás. Údiv vyvolávalo úplně všechno: čistý chodníky i špinavý chodníky, zastřižený trávníky, plechovky od limonád. Třicet dospělých třeba kroutilo hlavou nad školkou, která procházela okolo nás. Děti se v ní držely za ruce úplně stejně jako u nás. Jenomže některý z nich byly černý. Půlka výpravy si ten div vyfotila. To bylo v Paříži," upozornil.

Obdobné pocity prožíval ale i jinde v Evropě, například v Belgii nebo v Holandsku. Tehdy prý poprvé získal pocit, že to nebude tak těžké do Evropy zapadnout. "Dyť oni nejsou takový hvězdy a my zase nejsme takový nuly. Ve frontě na levný pivo v diskontu Netto jsme si byli všichni rovni. Ale spletl jsem se," obrátil.

"Česká zahraniční politika posledních let mi totiž něco hrozně připomíná. A není to Erasmus v Dánsku. Ta zvláštní kombinace nadávání na debilní Brusel a debilní Němce a úplně nejvíc debilní Merkelovou, to na jedný straně..." zamyslel se sociolog.

"A na straně druhý ta V4 pospolitost a jednota, když přijde řeč na evropský dotace, na který nám nikdo sahat nebude; ta absolutní neochota a nezájem s čímkoli pomoct a cokoli pro kohokoli udělat," dodal.

Zmínil také nadšení Babiše a dalších, že se s Merkelovou na postupu v otázce migrace nedohodli. "O ničem s ní jednat nebudou a ať si ty celoevropský problémy laskavě, kráva jedna!, vyřeší sama. A jestli kvůli tomu doma padne, tak my hned přiběhneme a celí zpocení a udýchaní budeme pokřikovat: hehe, my jsme ti to říkali, hehe … krávo! ...a pak po celé zemi zapálíme grily, otevřem všechny lahváče světa a budem koukat, jak padá celá Evropa, vždyť je to jedno..." uvedl dále.

Připomíná mu to situaci, kdy někdo přijde s prázdnýma rukama na večírek, hostiteli pozvrací koberec, sebere ze stolu dvě sedmičky a jde si je sám vypít na balkon. "Takhle nějak vypadá sebevědomá česká zahraniční politika, která nepočítá s žádným zítřkem a jen sleduje, co to vynese dneska.  …jeden extrém - snažit se popřít a zapřít sám sebe - se teď přelil do druhého, kdy jsou na odiv vydávány ty nejhorší vlastnosti. Jako bychom světu nemohli a nedokázali nabídnout nic víc než sobecký buranství" dodal.

"Na to všechno jsem si vzpomněl, když jsem viděl v televizi toho normalizačního strejdu z národního kolchozu, jak pokřikuje to není možný, aby tady takový chlapec, říkal takové věci....mi nepřijde možný, abych se zase cítil jako v roce 1993 a musel se stydět za to, odkud jsem. Aby naše zahraniční politika vypadala hůř než PR okresního JZD kdesi na severu, které třeba, na rozdíl od naší země, dbá na dobré sousedské vztahy... Ale možný je samozřejmě všechno, jen se v tom blbě žije," uzavřel expert.