Město důchodců? Ostrava - už za 19 let

Město bude muset podle Srby vytvořit pracovní tým, který začne pracovat s novou analýzou týkající se bydlení ve městě. Analýzu pro Ostravu zpracovala firma Proces a zmiňuje v ní stárnutí populace, stěhování bohatší populace z města a nedostatek bytů pro seniory, kterých přibývá. Už v současnosti je starých lidí ve městě více než dětí ve věku do čtrnácti let. V roce 2020 by mohl být každý pátý Ostravan starší 65 let.

V celém městě klesá počet nově narozených dětí, nejvíce je jich ve Vítkovicích, v zadním Přívoze, Kunčičkách, Nové Vsi, Hrušově, tedy v lokalitách se silnou romskou populací.

Příjem Ostravanů v návaznosti na příjmy obyvatel Moravskoslezského kraje, které bývaly v minulosti v republikovém průměru jedny z nejvyšších, od roku 2004 stále klesají. V současnosti jsou po Královéhradeckém kraji na severní Moravě v průměru nejnižší platy v celé republice. Navíc se podle závěrů analýzy rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. I vysokoškolsky vzdělaní lidé mají v regionu čistý příjem často kolem 15 tisíc korun, takže i jen narození dítěte je může dostat na hranici chudoby. Koncentrace ekonomicky slabší populace s sebou přináší řadu sociálních problémů. Každý další ekonomický výkyv může vést u jednotlivců až k bezdomovectví, přičemž počet lidí bez domova v Ostravě narůstá. Chybí pro ně ekonomicky přijatelné bydlení, uvádí analýza.

Lépe placená práce je častým důvodem, proč lidé město opouštějí. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého stolení měla Ostrava 331 tisíc obyvatel, dnes je jich 306 tisíc. Při současném vývoji by to v roce 2050 mohlo být 262 nebo i 223 tisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že daňové příjmy města se odvíjí od počtu obyvatel, je takový vývoj pro Ostravu výrazně nepříznivý. Podle Srby je vysoké číslo lidí, kteří město opouštějí, způsobeno hlavně tím, že se mnozí stěhují jen do přilehlých obcí a městeček, vazby na Ostravu jim zůstávají. Počet obyvatel podle statistik dramaticky klesá v celém Moravskoslezském kraji.

Podle odborníků musí řešit Ostrava stávající situaci mimo jiné bytovou politikou. Jak ale uvedl Srba, město nemá v této chvíli mnoho nástrojů, jak ji ovlivnit. Velká část městského bytového fondu je rozprodaná, další prodeje se ještě připravují. Hospodaření s městskými byty navíc mají na starosti jednotlivé obvody, které mají každý vlastní politiku práce. Podle Srby přitom není úkolem města stavět nové bydlení, přesto náměstek primátora nevyloučil podíl města na vzniku startovacích bytů.

Vzhledem k tomu, že většina Ostravanů touží po samostatném bydlení v rodinných domech, chce město během dvou let zpracovat nový územní plán, v němž se bude počítat s dalšími lokalitami pro jejich výstavbu.

Podpořit chce také vznik seniorského bydlení, tedy malometrážních bezbariérových bytů. Konkrétní postup však Srba nevysvětlil. Osobně se ale podle svých slov snaží vysvětlit developerům, že výstavba dalších luxusních bytů v Ostravě nemá budoucnost, protože mnohé z nových staveb zůstávají prázdné.