ŠOK: Kvůli Berlínské zdi chtěli komunisté evakuovat Prahu!

Vůdci totalitního Československa se děsili možné války se Západem, která hrozila každým dnem, proto se na ni pečlivě chystali. Podle zjištění historika Jaroslava Láníka chtěli evakuovat jedenáct měst, celkem asi 2,5 milionu lidí."Zcela měly být evakuovány Praha, Brno, Ostravsko, Bratislava, Plzeň, Kladno, Pardubice, České Budějovice, Gottwaldov (dnešní Zlín), Olomouc a Ústí nad Labem," řekl Láník pro Aktuálně.cz.Pracuje ve Vojenském historickém ústavu a Berlínskou zdí se dlouhodobě zabývá. Když studoval materiály o ní, přišel i na to, jak by taková evakuace vypadala. A zjistil, že ČSSR na ni bylo absolutně nepřipravené.Chybělo úplně všechnoKomunisté plánovali, že v případě konfliktu by ve městech ponechali jen 35,5 tisíce osob, které by zajistily jejich chod. Zbytek by přesunuli do bezpečnějších oblastí. Ale už jen to by byl problém.V dokumentech, které Láník získal, stojí, že evakuace by proběhla do 6 až 8 hodin. Jenže by to nebylo tak snadné. Dopravních prostředků byl nedostatek, proto komunisté plánovali, že většina lidí své domovy opustí pěšky. Došli by do evakuačních středisek, odkud by je teprve postupně odvážely autobusy a vlaky.Ale v krizovém případě by je neochránily ani kryty. Podle zprávy o Civilní ochraně obyvatelstva bylo krytů ve městech málo. A chyběly i prostředky individuální ochrany. Podle zjištění Aktuálně.cz bylo k dispozici pouze 4,2 milionu masek. Pro děti do dvou let byly potřeba ochranné vaky, ale ty by vystačily nanejvýš pro polovinu z nich. A děti do pěti let měly dostat ochranné kazajky - ty by stačily maximálně pro čtvrtinu z nich.Zbylí měli při vypuknutí jaderného konfliktu dostat ochranné filtrační roušky. Ty měly chránit před radioaktivním prachem, ale byly nedostatečné a jen těžko by fungovaly. Navíc by nedokázaly ochránit ani proti biologickým zbraním.K tomu chyběly i nejrůznější dozimetry - bylo jich jen asi okolo 10 procent. Významný deficit byl i v ochraně hospodářských zvířat, nebyly prostředky k vyčištění zamořeného terénu, ženijní ani spojovací technika.Pokud by se Američané a Západ rozzlobili a proti stavbě Berlínské zdi zasáhly atomovými zbraněmi, Čechoslováci proti nim neměli šanci. "Bez provedení evakuace se zdravotnické ztráty v prvních dnech konfliktu odhadovaly na 1,2 milionu, což představovalo téměř jednu desetinu obyvatel státu," cituje Aktuálně.cz Láníka.Nebyl by dostatek nemocničních lůžek ani krve či léků. Přitom hrozící konflikt byl na spadnutí. Sovětský vůdce Nikita Chruščov na Západ od roku 1960 neustále tlačil a vyhlašoval různá ultimáta, což vyústilo právě ve stavbu Berlínské zdi. Ještě než se s ní začalo, započaly v okolních státech horečné přípravy na možnou odvetu Američanů.