Sebevrahy v Česku přitahuje jarní pondělí a provaz. Převažují muži

Historicky nejméně se lidé úmyslně zabíjeli v roce 2007, tehdy spáchalo sebevraždu 1375 lidí. Od tohoto roku však počet sebevražd mírně stoupá. V roce 2008 spáchalo sebevraždu 1379 lidí, v roce 2009 1464 lidí a loňský rok 1502 lidí.

"Z posledních dvou či tří let bych závěr nedělal. Pokud to však bude pokračovat, může to něco signalizovat," uvedl Polášek. Vysvětlil, že oproti historii jsou čísla stále poměrně nízká, nejvíce sebevražd páchali lidé v poválečných letech.

Nejvíce sebevražd páchají muži, nikoliv ženy. V průměru se za loňský rok vlastní rukou zabilo 4,8 mužů na jednu ženu. V pondělí páchá sebevraždu o 15 procent lidí více, než je průměr. V úterý je počet sebevražd zhruba pět procent nad průměrem, středa a čtvrtek jsou počtem sebevražd průměrné dny. Mezi dny s nízkou sebevražedností patří soboty a neděle. V průměru páchá sebevraždu denně 364 lidí.

Více než tři pětiny (67 procent) mužů volí sebevraždu oběšením, 11,5 procenta se zastřelí, 6,7 procenta mužů se otráví a 6,3 procenta sebevrahů se zabije skokem z výšky. Dalších více než osm procent sebevrahů zvolí jiný způsob smrti. Rovněž i u žen vede jako způsob sebevraždy oběšení. Pro ně se rozhodne v průměru 44,8 procenta sebevražedkyň. Jen 2,8 procenta se zastřelí, 23, 4 procenta se otráví a 16 procent se zahubí skokem z výšky. Více než třináct procent zvolí jiný způsob.

"Nejmladší sebevražda, která byla evidovaná, byla ve věku osm let. V absolutních počtech je nejvíce sebevražd ve věku 50 až 55 roků. Intenzita je však výraznější po 80. roce věku. V tomto věku již však nežije tolik lidí, proto je počet nižší," dodal Polášek.

Nízká sebevražednost je na jižní Moravě a na Vysočině, vysoká bývá na severozápadě a severní Moravě.

Statistika dokládá, že počet sebevražd se liší i podle dosaženého vzdělání. "Sebevražednost s vyšším vzděláním klesá, mezi muži a ženami jsou největší rozdíly za osoby nejnižšího vzdělání," podotkl Polášek. Zdůraznil, že se lidé mylně domnívají, že se více sebevražd páchá o vánočních svátcích. To jsou prý totiž naopak dny, kdy se vlastní rukou lidé zabíjejí nejméně. Naopak o více než 40 procent než je průměr se lidé sami zabíjejí na Nový rok.

"Mýtus je, že při dějinných zvratech počet sebevražd narůstal. Druhý mýtus je, že když nastává podzim, narůstá počet sebevražd. To není pravda. Nejvíce sebevražd je v jarních měsících," řekl Polášek a dodal, že závěry se dají dělat až na základě delší časové řady.

V porovnání se zahraničím si Česká republika stojí v průměru. "Na jednu stranu jsou některé země s téměř nulovou sebevražedností – některé země na jihu a v Asii, a na druhé straně jsou země s vysokou sebevražedností – to je například Rusko," dodal Polášek.

ČSÚ má údaje o sebevraždách za území srovnatelné s Českou republikou za období od roku 1876. V pátek vydává Český statistický úřad publikaci o sebevraždách. Tu vydává již počtvrté, knihy vydává v intervalu po pěti letech. "Spojení spáchat sebevraždu se začalo používat až v 19. století. Dřívější památky volí přímá slova jako 'padl na meč' nebo 'oběsil se'. Sebevraždou v našem statistickém pojetí je míněno: zemřelí sebevraždou. Statistika nemá data o sebevražedných pokusech," upřesnil na závěr Polášek.