Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

Nová legislativa dává pacientům za splnění velmi přísných podmínek právo požádat o předepsání přípravku k ukončení života. Tuto látku si dotyčný člověk zpravidla aplikuje sám. V případech, kdy pacientovi jeho fyzický stav takový úkon neumožňuje, bude moci smrtící prostředek podat lékař nebo kvalifikovaná zdravotní sestra.

Pro schválení této významné společenské reformy se vyslovilo 291 poslanců, zatímco 241 jich bylo proti. Národní shromáždění o normě rozhodovalo již počtvrté, přičemž v minulosti text sice prošel dolní komorou, ale narazil v pravicově orientovaném Senátu. Vláda nakonec využila ústavní možnosti a dovolila poslancům, aby o zákonu rozhodli definitivně bez nutnosti souhlasu horní komory.

Zavedení možnosti asistovaného úmrtí představuje jednu z nejvýznamnějších sociálních reforem ve Francii od roku 2013, kdy země legalizovala manželství osob stejného pohlaví. Cesta k tomuto finálnímu hlasování však byla podle slov autora návrhu zákona, bývalého poslance a současného starosty Oliviera Falorniho, velmi složitým maratonem plným nečekaných překážek.

Přestože poslanci zákon schválili, legislativní proces tímto krokem ještě zcela nekončí. Francouzský premiér Sébastien Lecornu totiž plánuje požádat Ústavní radu, která je nejvyšší ústavní autoritou v zemi, aby schválený text důkladně přezkoumala. Podle vyjádření premiérovy kanceláře k tomuto kroku vede skutečnost, že kvůli chybějící debatě v Senátu může text vykazovat nedostatky a plně neodrážet obavy těch, kteří mají z realizace zákona v praxi strach.

Možnost podstoupit asistovanou smrt bude omezena výhradně na plnoleté osoby trpící nevyléčitelným onemocněním. Žadatelé musí být prokazatelně schopni vyjádřit své rozhodnutí svobodně a na základě dostatku informací. Podmínkou je také přítomnost nesnesitelné fyzické bolesti, kterou nelze běžnými způsoby utišit, případně stav, kdy se pacient rozhodl pro ukončení neúčinné léčby.

Posouzení, zda nemocný splňuje všechna kritéria, bude mít na starosti ošetřující lékař, který případ následně předloží odborné komisi. Konečné rozhodnutí o vyhovění žádosti však zůstává na samotném lékaři, přičemž pacient má právo svůj souhlas v kterémkoliv okamžiku odvolat. Ústavní rada nyní může v krajním případě prohlásit celý zákon za neplatný, nebo vyjádřit výhrady k jeho jednotlivým pasážím.

Proti schválení této normy dlouhodobě vystupovali vlivní představitelé tradiční pravicové strany Republikáni, kteří dominují horní komoře parlamentu. Mezi nejhlasitější odpůrce patřil předseda Senátu Gérard Larcher či bývalý ministr vnitra Bruno Retailleau. Francie se s těmito morálními a náboženskými otázkami potýká dlouhodobě, přičemž dosavadní pravidla umožňovala lékařům nevyléčitelně nemocné pouze uvést do hlubokého spánku před úmrtím.

Související

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

Více souvisejících

Francie sebevražda eutanazie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 2 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 3 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu

Poslanec Filip Turek (Motoristé) je přesvědčen, že červencovou dopravní nehodu v centru Prahy nezavinil, což by podle jeho slov mělo prokázat i probíhající vyšetřování. Policie v případu zahájila trestní řízení a zároveň nařídila znalecké zkoumání. Nikdo zatím nebyl obviněn. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy