Praha - Československo ze všech stran obklopovaly státy, s nimiž měla první republika spory nebo s nimiž hrozil potenciální konflikt. Česko si v pátek připomíná 93. výročí vzniku samostatné republiky.
"Československo se nacházelo ve zvláštním geograficko-politickém prostoru. Bylo skoro ze všech stran obklopeno státy, se kterými mělo nebo do budoucna hrozily konflikty," vysvětlil politolog Petr Just. Nový stát se snažil zabezpečit spoluprací s nově vzniklými středoevropskými státy, Francií a Sovětským svazem. S Německem a Rakouskem to byly spory o Sudety a snaha o navrácení poměrů před první světovou válku. S Poláky panovaly spory o Slezsko, Těšínsko a sporná území na Slovensku. A Maďarsko se snažilo o získání slovenského území s maďarským obyvatelstvem a posunutí maďarských hranic více na sever. To nakonec vyvrcholilo v roce 1919 v invazi maďarské armády na jižní Slovensko.
"Malá dohoda, kterou ČSR stvrdilo vojenskou spolupráci právě s Rumunskem a Jugoslávií, vznikla kvůli obavám z revizionistických snah Maďarska," řekl politolog. Všechny tři státy totiž po první světové válce získaly území bývalého Uherska, které si nárokovalo i Maďarsko, jako nástupnický stát a Malá dohoda je spojila kvůli případné vojenské akci proti Maďarům. Dohodu garantovalo spojenectví s Francií. Spolupráce s Francií byla podle politologa výhodná oboustranně. Paříž se snažila o obklíčení svého odvěkého nepřítele Německa, což si jistila spoluprací s ČSR a Polskem. A také o postavení hráze, která by bránila pronikání bolševismu do Evropy. Československo zase potřebovalo vybudovat své ozbrojené složky, organizaci důstojnického sboru nebo pomoci při strategickém plánování.
Vztahy se SSSR už nebyly tak pevné. Zde čeští diplomaté volili opatrnější přístup. Užší vazby navázalo Československo se Sovětským svazem až poté, co SSSR získal mezinárodní uznání.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
před 1 hodinou
Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe
Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.
před 2 hodinami
5 faktorů, které republikánům prohrály volby
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
před 3 hodinami
Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?
Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.
před 3 hodinami
Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých
Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.
před 4 hodinami
Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení
Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.
před 5 hodinami
Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný
Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.
před 6 hodinami
Trump oznámil, že USA ukončí poskytování vojenské a finanční pomoci Izraeli
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy na konci letošního roku ukončí poskytování vojenské a finanční pomoci Izraeli ve výši čtyř miliard dolarů ročně, protože tato blízkovýchodní země podporu podle jeho slov již nepotřebuje.
před 6 hodinami
Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách
Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.
před 7 hodinami
Demokraté mají za cíl omezit moc Trumpa. Voliče republikánů volby roztříštily
Výsledky kongresových voleb vyvolaly hluboké otřesy v obou hlavních politických táborech ve Spojených státech. Zatímco republikáni čelí vnitřním sporům ohledně své budoucí strategie, demokratičtí voliči odmítají jakékoliv kompromisy s administrativou. Strana nyní stojí před zcela novou politickou realitou.
před 8 hodinami
V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa
Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.
před 9 hodinami
První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje
Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.
před 9 hodinami
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.
před 10 hodinami
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.
před 10 hodinami
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
Meteorologové v novém měsíčním výhledu vidí téměř až do samého konce listopadu. Počasí by podle jejich očekávání mělo odpovídat tomu, co je typické pro tuto roční dobu. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
Návrat ruských hokejistů do světového hokeje je velkým tématem i pro sponzory mistrovství světa. Řadí se k nim i česká sázková kancelář Tipsport, která deklarovala jasný postoj. Během případných ruských zápasů na šampionátu si reklamu dělat nehodlá.
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
Nevole vůči krokům současného ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) se opět projevila. Dva laureáti odmítli převzít cenu udělovanou ministerstvem, ačkoliv se s ní pojí odměna ve výši 300 tisíc korun. Informoval o tom web novinky.cz.
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přinejmenším pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou většinu v parlamentu, přičemž v úterý přišla jedna z nich o poslance, který se rozhodl přestoupit do jiného subjektu.
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Zdroj: Lucie Podzimková