První republika byla obklopena nepřáteli

"Československo se nacházelo ve zvláštním geograficko-politickém prostoru. Bylo skoro ze všech stran obklopeno státy, se kterými mělo nebo do budoucna hrozily konflikty," vysvětlil politolog Petr Just. Nový stát se snažil zabezpečit spoluprací s nově vzniklými středoevropskými státy, Francií a Sovětským svazem. S Německem a Rakouskem to byly spory o Sudety a snaha o navrácení poměrů před první světovou válku. S Poláky panovaly spory o Slezsko, Těšínsko a sporná území na Slovensku. A Maďarsko se snažilo o získání slovenského území s maďarským obyvatelstvem a posunutí maďarských hranic více na sever. To nakonec vyvrcholilo v roce 1919 v invazi maďarské armády na jižní Slovensko.

"Malá dohoda, kterou ČSR stvrdilo vojenskou spolupráci právě s Rumunskem a Jugoslávií, vznikla kvůli obavám z revizionistických snah Maďarska," řekl politolog. Všechny tři státy totiž po první světové válce získaly území bývalého Uherska, které si nárokovalo i Maďarsko, jako nástupnický stát a Malá dohoda je spojila kvůli případné vojenské akci proti Maďarům. Dohodu garantovalo spojenectví s Francií. Spolupráce s Francií byla podle politologa výhodná oboustranně. Paříž se snažila o obklíčení svého odvěkého nepřítele Německa, což si jistila spoluprací s ČSR a Polskem. A také o postavení hráze, která by bránila pronikání bolševismu do Evropy. Československo zase potřebovalo vybudovat své ozbrojené složky, organizaci důstojnického sboru nebo pomoci při strategickém plánování.

Vztahy se SSSR už nebyly tak pevné. Zde čeští diplomaté volili opatrnější přístup. Užší vazby navázalo Československo se Sovětským svazem až poté, co SSSR získal mezinárodní uznání.