Praha - S tím, jak stoupá protiromská rétorika pravicových extrémistů, stoupá aktivita levicových antifašistů. Levicoví i pravicoví extrémisté v současné době využívají momentální naštvanost občanů vůči vládě, systému i menšinám. Tyto informace obsahuje zpráva ministerstva vnitra, mapující aktivity extrémistů v prvním čtvrtletí tohoto roku.
Krajní levice i pravice „reaguje na politickou situaci a rostoucí společensko-politickou nespokojenost, kterou se snaží využít k prosazování vlastních ideologických platforem,“ píše se ve zprávě. Zatímco neonacisté se většinově sdružují kolem Vandasovy DSSS, anarchisté se v poslední době připojují k akcím jiných skupin, jako byl „Týden neklidu“ proti vysokoškolské reformě nebo odpor vůči smlouvě ACTA.Pravicoví extrémisté se prý snaží ve společnosti vytvořit dojem, že každý Rom je spojen s kriminalitou a snaží se svést na vlně protiromské nenávisti.Co mají obě části extrémistického spektra, je spojení s Německem, kde jak krajní levice, tak pravice mají silné zázemí a zkušenosti. Další, co je pro obě scény společné, je nedostatek financí. Přestože se ministerstvo neobává podstatnějšího posilování aktivních extrémistů, je nutné dodat, že například možnost DSSS prosadit se v místních volbách nezáleží na velkém počtu aktivních členů. Záleží na počtu nespokojených občanů, kteří budou hledat alternativu současného systému.
Související
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.
Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ
Pravicové strany v poslední době získávají na síle po celé Evropě. Jejich vliv i důvody, proč je lidé volí, v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal profesor politologie Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.
před 1 hodinou
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
před 2 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.
před 3 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.
před 3 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.
před 4 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.
před 5 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.
před 6 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.
před 7 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
Předpověď počasí na příští víkend slibuje vcelku proměnlivý charakter s typicky červnovými projevy. Očekávat můžeme jak oblačné úseky, tak i místní přeháňky a bouřky, které s sebou přinesou mírné ochlazení.
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
V Arménii skončilo hlasování v řádných parlamentních volbách do Národního shromáždění devátého svolání. Přesně ve 20:00 se v zemi uzavřelo všech 2 005 volebních místností, včetně devíti speciálních stanovišť v nápravných zařízeních, a volební komise bezprostředně poté zahájily sčítání odevzdaných hlasů.
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro pořad Meet the Press stanice NBC odmítl, že by během svých předvolebních kampaní někdy sliboval absolutní absenci nových válečných konfliktů.
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
Pátrání po dvacetiletém americkém studentovi, který zmizel během rodinné dovolené v Japonsku, má tragický konec. Dobrovolní záchranáři objevili v sobotu odpoledne tělo Jamese „Westona“ Higginbothama v zalesněné horské oblasti Jamashina na předměstí Kjóta.
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák