Kalousek přiznal: Jsem dojatý radostí! Stát přitom přijde o miliardy

"Mám obrovskou radost a přiznám se, že jsem i dojatý. Po dvaceti letech se podařilo dosáhnout spravedlnosti v této otázce," zaglosoval po nočním hlasování ze 7. na 8. listopadu ministr financí.Opozice jeho pohnutí zdaleka nesdílela. "Ještě se nikdy nestalo, aby přesun majetkových hodnot přes sto miliard korun, což zavazuje stát a daňové poplatníky na dvacet třicet let, schválila tak těsná většina a navíc lidmi odsouzenými za korupci. Toto je největší memento za vládou Petra Nečase," zhodnotil předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Jeroným Tejc po hlasování.Narážel na to, že sněmovna přehlasovala Senát jen 102 hlasy a dva z nich patřily Jaroslavu Škárkovi, který je nepravomocně odsouzen za korupci, a Romanu Pekárkovi, s nímž už je spojeno odsouzení pravomocné.

Levicoví poslanci se také domnívali, že není vhodný čas začít vyplácet církvím obrovské částky, protože česká ekonomika klesá. Chtěli odložení platnosti zákona, ale to premiér Nečas odmítl s tím, že by se nemuselo znovu podařit dosáhnout dohody s církvemi.Nespokojenost, kterou vyvolávaly restituce na politické scéně i u veřejnosti, vedla prezidenta Václava Klause k tomu, že zákon nepodepsal. Sice jej nevetoval, aby neohrožoval vládu, ale své jméno pod něj připojit nechtěl. Nad přijatým řešením podle prezidenta neexistuje na politické scéně ani ve společnosti konsensus, ač jeho naplnění bude zavazovat i další vlády."Toto rozhodnutí je výrazem mého distancování se od zpracování zákona," napsal Klaus v dopise předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS).Je přesvědčen, že zákon v podobě, v jaké byl přijat, nastoluje nerovné podmínky v přístupu státu k otázce restitucí a nápravy křivd minulosti mezi církvemi a náboženskými společnostmi a všemi ostatními subjekty. Předloha podle Klause církve proti ostatním a na úkor ostatních zvýhodňuje."Vytváří tak reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány," dodal Klaus.ČSSD dokonce podala proti zákonu ústavní stížnost. Důvody měla tři: to, že je porušována rovnost před zákonem mezi církvemi a ostatními restituenty, procedurální pochybení při hlasování a to, že se podle ní vůbec nejedná o restituci, ale přesun majetku jednotlivým církvím."Dáváme peníze institucím, které vznikly po roce 1989. Apoštolská církev má dostat miliardu, celkem je tam takových církví šest. Co je to za vyrovnání? Je to jen majetkový přesun, ne restituce," vysvětlil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.Před prolomením roku 1948 a tím, že si polepší i církve, kterým komunistický režim žádný majetek nezabavil, varovala opozice celou dobu projednávání zákona.Sociální demokraté ovšem u Ústavního soudu neuspěli a zákon o církevních restitucích se s Novým rokem probudí k životu.Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly na státu hospodářsky nezávislé. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let však bude i nadále přispívat církvím na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se každoročně sníží o pět procent.

Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.K prvnímu lednu bude také zrušena blokace církevního majetku, který nyní patří obcím, krajům a dalším nestátním subjektům, majetek se však církvím vracet nebude. "Bude tak podpořen rozvoj obcí, které dosud nemohou s blokovaným majetkem volně disponovat. Dojde tím k umožnění individuální bytové i podnikatelské výstavby a zabrání se dalšímu zhoršování technického stavu dosud blokovaných nemovitostí. Rovněž budou moci být čerpány dotace z evropských fondů na tyto nemovitosti," zdůvodňovala vláda.Od stejného dne začne církvím běžet roční lhůta, během které budou moci uplatnit nárok na svůj původní majetek. Ve většině případů jsou v současnosti jeho vlastníkem Pozemkový fond nebo Lesy České republiky. Církve budou muset rovněž prokázat, že pozemek vlastnily po 25. únoru 1948.Nárok se nebude vztahovat na takové státní pozemky, na kterých už se nachází stavba, nebo na nichž se plánuje výstavba dopravní či technické infrastruktury.Od 1. ledna 2013 rovněž končí zákon z roku 1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, podle kterého se 17 církvím a náboženským společnostem vyplácí ročně celková částka cca 1,4 miliardy korun.Zákon ovšem čeká jedna změna, kterou ve čtvrtek 20. prosince posvětila vláda. Jedná se o návrh poslance Michala Doktora (zvolen za ODS, dnes nezařazený), ten si přeje, aby církve musely platit daně z prvního prodeje restituovaného majetku, v původním znění jsou od této povinnosti osvobozeny. Nečasův kabinet byl s doktorem na přijetí návrhu domluvený, "koupil si" tak Doktorův hlas v prosazení církevních restitucí.

S obdobným požadavkem se na vládu obrátili i poslanci Věcí veřejných a ČSSD, jejich návrhy ovšem na kladné stanovisko nedosáhly.