Z Charlese je Karel. Jazykový ústav vysvětlil počeštění králova jména

„Co se týká překladu rodných jmen cizích státních příslušníků do češtiny, neexistuje jednoduché pravidlo, pouze lze v úzu sledovat určité tendence a těmi se pak řídit,“ uvedl Ústav pro jazyk český. Z dosavadních rešerší jazykovědců podle ředitele ústavu Martina Proška plyne, že u evropských monarchů převažuje tendence k počešťování jmen. Výjimkou je podle ústavu například jméno španělského krále Juana Carlose I.

Ústav na svém webu připomněl, že v případě britské monarchie se tradičně používá i počeštěné jméno královny Alžběty II., která ve čtvrtek zemřela. „Je nutné zdůraznit, že adaptace vlastních jmen není záležitostí pouze češtiny, setkáváme se s ní i v mnoha jiných jazycích,“ doplnil.

Vzhledem k tomu, že jasné pravidlo chybí, lze ale podle ústavu čekat i v budoucnu v češtině výskyt obou podob jména nového britského panovníka. „Někteří mluvčí budou respektovat tradici a jméno počešťovat na Karel III., jiní budou preferovat podobu Charles III., která je rovněž možná, už vzhledem k tomu, že se o následníkovi trůnu od počátku psalo jako o (princi) Charlesovi,“ shrnul ústav.

Podle historika Županiče by se nicméně mělo používat spíše počeštělé Karel III. „"U panovníků je platný úzus, že panovnická jména se vždy překládají, i když se toho v současnosti média nedrží v případě bývalého španělského krále Juana Carlose I.,“ řekl. „Jediné, kde se to (počešťování) nepřekládá, alespoň co jsem zjistil, je třeba u severských jmen. Protože to se bere nějakým způsobem jako zvláštní jméno," dodal Županič, který se zabývá dějinami šlechty.