Zpátky v čase. O čem tisklo Rudé právo 17. listopadu 1989?

„Československá televize lže, jako když Rudé právo tiskne.“ Tak znělo jedno z hesel sametové revoluce, kterou vyvolaly události 17. listopadu 1989. O čem toho pátečního dne před 30 lety tehdejší nejrozšířenější deník psal?

Takzvaný „otvírák“ obstaral článek s příznačným titulkem Rok dobré práce vlády, které už přitom moc času na práci nezbývalo. Kabinet Ladislava Adamce prošel pod tlakem lidí v ulicích už 3. prosince personálními změnami. O sedm dní později pak skončil úplně. „Jednoznačně lze konstatovat, že federální vláda odvedla dobrý kus práce,“ stálo v závěru textu.

Na úvodní stránce rovněž redakce připomněla výročí nacistických represálií vůči studentům. 17. listopadu 1939 byly v protektorátu uzavřeny všechny vysoké školy, řadu studentů odvlékli okupanti do koncentračních táborů. Právě k výročí uzavření škol a uctění památky Jana Opletala se konalo studentské shromáždění, které vyvrcholilo masakrem na Národní třídě.

Rudé právo ze 17. listopadu 1989 také reflektovalo, že v okolních státech už docházelo k velkým společenským změnám. V zahraniční rubrice informuje o vystoupení předáka polské Solidarity v americkém Kongresu. Této pocty se později dostalo i prezidentovi Václavu Havlovi. Není překvapením, že deník se na projev politika ze sousední země díval kriticky.

„I přes zdůraznění, že vždy dává přednost faktům, Walesa v Kapitolu zapomněl nejméně na dvě věci. Ani slovem se nezmínil o podílu polské Solidarity a také vlády Spojených států na nynější ‚ekonomické katastrofě‛ PLR,“ píše se v článku s všeříkajícím titulkem Co Walesa neřekl.

Sportovní rubrice pak dominuje zpráva o úspěchu československých fotbalistů, kteří v předvečer revoluce vybojovali (na dlouho poslední) postup na světový šampionát. Stvrdili jej bezbrankovou remízou v portugalském Lisabonu. Na mistrovství v následujícím roce v Itálii už Ivan Hašek, Roman Skuhravý a spol. reprezentovali svobodné Československo.