Stát za první čtvrtletí vybral na daních více než 280 miliard korun

Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso dosáhlo 123 miliard korun. Meziročně ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, když se navýšilo o 9,7 procenta.

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, na které stát vybral 56,7 miliardy korun, tedy o 24,1 procenta víc než za loňské první čtvrtletí. Výběr daně z příjmu právnických osob vzrostl o 22,2 procenta na 53,6 miliardy korun. Rychle rostlo i inkaso daně z hazardních her, které se zvýšilo o 22,5 procenta na 4,8 miliardy korun.

O 3,7 procenta meziročně klesl výběr spotřební daně, činil 34,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí to způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na válku na Ukrajině. Stejný důvod má i pokles inkasa silniční daně, na níž stát vybral 430 milionů korun, což je o 65,5 procenta méně než loni.

Samotný státní rozpočet získal za první čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 196,7 miliardy korun, proti loňskému roku o 16,4 procenta víc. Schodek rozpočtu ke konci března vzrostl na 166,2 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek v historii Česka. Loni deficit za první čtvrtletí dosáhl 59,1 miliardy korun, po většinu kvartálu ho ale ovlivňovalo rozpočtové provizorium, které omezovalo státní výdaje.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.