Ústavní soud odmítl stížnost Rohanové vyřazené z voleb. Kandidovat nesmí

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud vyřadil z voleb prezidenta. S konečnou platností se tak voleb nezúčastní. Některá média o výsledku informovala už v úterý, s oficiálním oznámením ale soud přišel až dnes. Stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. 

Soud zdůraznil, že kandidátní listiny pro volbu prezidenta lze podávat na vnitro až po vyhlášení voleb. Rohanová se na ministerstvo obrátila dříve. Výsledek řízení novinářům oznámil generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.

Ministerstvo vnitra Rohanovou původně pro volbu prezidenta zaregistrovalo. Nejvyšší správní soud (NSS) ale rozhodnutí zvrátil. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu. NSS to dokonce označil za "chytračení". Vnitro prý ke kandidátní listině Rohanové nemělo vůbec přihlížet.

Podle ústavních soudců je den vyhlášení voleb určujícím datem, pomyslnou "dělicí čárou", která zahajuje volbu v širším slova smyslu a určuje počátek lhůty k podání kandidátních listin. Termín letošní volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) 27. června loňského roku.

"V tomto ohledu je mimo jiné podstatné, že načasování rozhodnutí předsedy Senátu nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani 'na poslední chvíli'," stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Ústavní soudci byli při rozhodování jednotní, žádný nesepsal odlišné stanovisko.

Kromě Rohanové, která působí jako prezidentka České asociace povinných, se na ÚS obrátili také další nezaregistrovaní uchazeči o Hrad. Stížnost matematika a podnikatele Karla Janečka soudci už dříve odmítli, stejně jako podnět Pavla Zítka z Kadaně. Podle Göttingera nyní nezbývá žádný nerozhodnutý podnět související s prezidentskou volbou.

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Z voleb odstoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpořil Nerudovou.

Dnes mohou na určených místech hlasovat z auta voliči, kteří jsou kvůli covidu-19 v izolaci či karanténě. Volební místnosti se otevřou v pátek.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Denisa Rohanová

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy