Denisa Rohanová je česká aktivistka, která se zaměřuje na pomoc lidem v dluzích a v exekuci. Od roku 2017 je prezidentkou spolku České asociace povinných.

Rohanová vystudovala chemické učiliště v Neratovicích a v roce 2020 obdržela magisterský titul na Vysoké škole podnikání a práva v Praze v oboru soukromoprávní studia. Na Akademii krizového řízení získala titul LL.M., se specializací exekuční a insolvenční právo. Od roku 2017 je prezidentkou spolku České asociace povinných.
V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla jako nestranička na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka, rovněž nebyla zvolena.
Při hospodářské krizi 2008 se její bývalý manžel jako subdodavatel dostal po krachu dvou velkých firem jako OSVČ do druhotné platební neschopnosti. Dluh narostl na 12 milionů, přes deset milionů bylo k říjnu 2022 již uhrazeno.
V roce 2021 oznámila záměr kandidovat na prezidentku České republiky v prezidentských volbách 2023. Uvedla, že se jí povedlo získat podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Kandidátní listina byla podána v den kdy všem nominujícím poslancům uplynul poslanecký mandát.
Rohanová se rozhodla kandidovat jako obhájkyně spravedlivé společnosti, kde bez ohledu na svůj osud nebo na majetek bude mít každý šanci na šťastný a důstojný život, chce prosazovat vzájemnou úctu a respekt. Nebránila by se udělování prezidentských milostí. Jako prezidentka by se dívala do všech světových stran, nevnímala by boj levice s pravicí a bojovala za zájmy celého národa. Na prosazení některých změn ohledně exekucí úzce spolupracovala s ČSSD.
Za vzor má princeznu Dianu, protože podle ní odváděla ve všech svých projektech zaměřených na ochranu lidských práv tvrdou práci, i přes to, že byla svázána královským protokolem. Mezi její největší úspěchy patří podle jejího tvrzení prosazení seznamu nezabavitelných věcí do exekučního řádu a vytvoření Metodického pokynu pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí. V roce 2021 se stala patronkou Nadace Denisy Rohanové, která vznikla krátce po zasažení moravských obcí tornádem, s cílem pomoci potřebným a lidem v nouzi včetně matek samoživitelek nebo rodin vojáků zraněných při výkonu služby. Po ruské invazi na Ukrajině začala nadace skrze projekt Ukrajinští pracovníci propojovat ukrajinské uprchlíky a české firmy.
Nejvyšší správní soud ale koncem roku 2022 rozhodl, že se Rohanová o hlasy voličů ucházet nemůže. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.
* 16. dubna 1975
Vzdělání: Chemické učiliště v Neratovicích, Akademie krizového řízení v Uherském Hradišti, Vysoká škola podnikání a práva v Praze
Související články:

Soud nevyhověl stížnosti Denisy Rohanové. Kandidovat ve volbách nesmí

Prezidentské volby 2023: Soud pustil Diviše do hry o Hrad a určil definitivní seznam kandidátů, končí Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů
* 16. dubna 1975
Vzdělání: Chemické učiliště v Neratovicích, Akademie krizového řízení v Uherském Hradišti, Vysoká škola podnikání a práva v Praze
Aktuálně se děje
včera

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům
Aktualizováno včera

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 79 útoků ruských invazních sil
včera

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země
včera

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok
včera

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů
Aktualizováno včera

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí
Aktualizováno včera

Migrační situace na hranici s Českem se podle německé ministryně zlepšila
včera

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině
včera

Vláda probere nezávazný návrh žádosti o půjčku od EK ve výši min. 68,8 miliardy
včera

Více než třetina Ukrajinců říká, že jejich blízký byl ve válce zabit či raněn
včera

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn
včera

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny
včera

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce
včera

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie
včera

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu
včera

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá
Aktualizováno včera

Jste ve střetu zájmů, upozorňuje Netanjahua prokuratura kvůli justiční reformě
včera

USA zavádí další sankce proti Bělorusku, míří i na Lukašenka
Aktualizováno včera

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných
včera
OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Zdroj: ČTK