Prezidentské volby 2023: Soud pustil Diviše do hry o Hrad a určil definitivní seznam kandidátů, končí Rohanová

Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Divišovi mylně neuznalo některé podpisy, kandidátní listinu Rohanové nemělo vůbec brát v potaz.

Ministerstvo na twitteru uvedlo, že se s rozhodnutími musí nejprve seznámit. Rozhodnutí však respektuje a v budoucí praxi stanovisko soudu zohlední. Kandidátů na prezidenta tak zůstává devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl. Státní volební komise pro devět kandidátů vylosuje volební čísla ve středu nebo ve čtvrtek, řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Janeček i Rohanová avizovali, že se obrátí na Ústavní soud.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný. „Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce Tomáš Langášek.

"Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas," uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě. Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natožpak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Prostřednictvím časově náročné kontroly se soudu podařilo dohledat a ztotožnit 433 lidí, původně vnitrem neuznaných. Chybělo jen 19 dalších k tomu, aby se Janeček po složitém přepočtu dostal přes hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla soud k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49.920 občanů.

V Janečkových petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách. Objevily se také celé petiční archy, na kterých nešlo ztotožnit ani jednoho člověka. "Takových archů se v petici navrhovatele nacházejí desítky," stojí v rozhodnutí.

U Diviše ovšem uznání 34 nesprávně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50.000 podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.

Podle soudu je registrační proces pro volbu prezidenta negativně ovlivněný současnou právní úpravou, systém sběru a ověřování podpisů je prý těžko udržitelný a politici by měli zvážit jeho změnu.

Správní soud obdržel k registračnímu procesu pro prezidentskou volbu 13 podnětů, dneškem jsou už všechny vyřízené.

Dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Rohanová a Janeček se nevzdávají, obrátí se na Ústavní soud

Podnikatel Karel Janeček a Denisa Rohanová se kvůli tomu, že nemohou kandidovat na funkci prezidenta, obrátí na Ústavní soud. Po dnešním verdiktu Nejvyššího správního soudu to řekli v televizi CNN Prima News. Podnikatel Karel Diviš, kterého soud do volby připustil, verdikt uvítal.

NSS dnes oznámil, že zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Janečkův podnět soud zamítl. Kandidátů na prezidenta tak zůstává devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš.

Rohanová nečekala, že jí soud svým rozhodnutím ze seznamu kandidátů vyřadí, řekla. "Půjdeme cestou Ústavního soudu, protože jsem přesvědčena o tom, že pravda je na naší straně," řekla. Blíž verdikt nechtěla komentovat, protože zatím neviděla jeho podrobné odůvodnění. "Alespoň v mém případě se k soudu nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek," podotkla jen.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě před vyhlášením voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle NSS není možný.

Na Ústavní soud se chce obrátit také Janeček. "My samozřejmě podáme odvolání k Ústavnímu soudu," řekl. Zásadní problém podle něj je ten, že jsou nefér a špatně nastavená pravidla. "Práce ministerstva (vnitra) nebyla v pořádku," uvedl.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. V jeho petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách.

Diviš v televizi CNN Prima News řekl, že má radost z toho, že se ukázalo, že v Česku funguje nezávislá justice. Soud podle něj přijal argumenty, že ministerstvo vnitra nepracovalo při ověřování podpisů na kandidátních listinách v souladu s danou metodikou. "Pokud by soud i rozhodl jinak, tak bychom asi šli k Ústavnímu soudu," uvedl.

Ztráta doby, ve které jako neregistrovaný prezidentský kandidát čekal na rozhodnutí NSS, je jednoznačně nevýhoda, řekl Diviš v CNN Prima News. Chce ale zabojovat, dodal. V České televizi uvedl, že se cítí být poškozen, protože ztratil 18 dnů volební kampaně.

U Diviše uznání některých mylně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50.000 podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Nejvyšší správní soud Karel Diviš Denisa Rohanová Karel Janeček

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

včera

včera

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna

Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy