Prezidentské volby 2023: Soud pustil Diviše do hry o Hrad a určil definitivní seznam kandidátů, končí Rohanová

Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Divišovi mylně neuznalo některé podpisy, kandidátní listinu Rohanové nemělo vůbec brát v potaz.

Ministerstvo na twitteru uvedlo, že se s rozhodnutími musí nejprve seznámit. Rozhodnutí však respektuje a v budoucí praxi stanovisko soudu zohlední. Kandidátů na prezidenta tak zůstává devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl. Státní volební komise pro devět kandidátů vylosuje volební čísla ve středu nebo ve čtvrtek, řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Janeček i Rohanová avizovali, že se obrátí na Ústavní soud.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný. „Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce Tomáš Langášek.

"Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas," uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě. Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natožpak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Prostřednictvím časově náročné kontroly se soudu podařilo dohledat a ztotožnit 433 lidí, původně vnitrem neuznaných. Chybělo jen 19 dalších k tomu, aby se Janeček po složitém přepočtu dostal přes hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla soud k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49.920 občanů.

V Janečkových petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách. Objevily se také celé petiční archy, na kterých nešlo ztotožnit ani jednoho člověka. "Takových archů se v petici navrhovatele nacházejí desítky," stojí v rozhodnutí.

U Diviše ovšem uznání 34 nesprávně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50.000 podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.

Podle soudu je registrační proces pro volbu prezidenta negativně ovlivněný současnou právní úpravou, systém sběru a ověřování podpisů je prý těžko udržitelný a politici by měli zvážit jeho změnu.

Správní soud obdržel k registračnímu procesu pro prezidentskou volbu 13 podnětů, dneškem jsou už všechny vyřízené.

Dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Rohanová a Janeček se nevzdávají, obrátí se na Ústavní soud

Podnikatel Karel Janeček a Denisa Rohanová se kvůli tomu, že nemohou kandidovat na funkci prezidenta, obrátí na Ústavní soud. Po dnešním verdiktu Nejvyššího správního soudu to řekli v televizi CNN Prima News. Podnikatel Karel Diviš, kterého soud do volby připustil, verdikt uvítal.

NSS dnes oznámil, že zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Janečkův podnět soud zamítl. Kandidátů na prezidenta tak zůstává devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš.

Rohanová nečekala, že jí soud svým rozhodnutím ze seznamu kandidátů vyřadí, řekla. "Půjdeme cestou Ústavního soudu, protože jsem přesvědčena o tom, že pravda je na naší straně," řekla. Blíž verdikt nechtěla komentovat, protože zatím neviděla jeho podrobné odůvodnění. "Alespoň v mém případě se k soudu nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek," podotkla jen.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě před vyhlášením voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle NSS není možný.

Na Ústavní soud se chce obrátit také Janeček. "My samozřejmě podáme odvolání k Ústavnímu soudu," řekl. Zásadní problém podle něj je ten, že jsou nefér a špatně nastavená pravidla. "Práce ministerstva (vnitra) nebyla v pořádku," uvedl.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. V jeho petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách.

Diviš v televizi CNN Prima News řekl, že má radost z toho, že se ukázalo, že v Česku funguje nezávislá justice. Soud podle něj přijal argumenty, že ministerstvo vnitra nepracovalo při ověřování podpisů na kandidátních listinách v souladu s danou metodikou. "Pokud by soud i rozhodl jinak, tak bychom asi šli k Ústavnímu soudu," uvedl.

Ztráta doby, ve které jako neregistrovaný prezidentský kandidát čekal na rozhodnutí NSS, je jednoznačně nevýhoda, řekl Diviš v CNN Prima News. Chce ale zabojovat, dodal. V České televizi uvedl, že se cítí být poškozen, protože ztratil 18 dnů volební kampaně.

U Diviše uznání některých mylně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50.000 podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Nejvyšší správní soud Karel Diviš Denisa Rohanová Karel Janeček

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

před 5 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

před 6 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

před 7 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

před 8 hodinami

Rada míru

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

před 9 hodinami

Rada míru

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump se dnes sejde se Zelenským

Americký prezident Donald Trump se dnes v Davosu setká s Volodymyrem Zelenským. Schůzka by měla proběhnout ve 13:00, uvedl server The Guardian. Původně Trump hovořil o tom, že se s ukrajinským prezidentem sejde už včera, ten ale do Davosu nedorazil. 

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží

V Dánsku se zrodil nový digitální nástroj odporu proti snahám Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. Jednadvacetiletý programátor Jonas Pipper vytvořil aplikaci s názvem UdenUSA (V překladu "Bez USA"), která pomáhá dánským spotřebitelům identifikovat americké zboží a následně jej bojkotovat. Aplikace se okamžitě stala nejstahovanějším bezplatným nástrojem v dánském App Storu.

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů

Andrej Babiš zakončil svou misi na Světovém ekonomickém fóru v Davosu příspěvkem na sociálních sítích, v němž se nezapomněl pochlubit svými diplomatickými úspěchy. Staronový předseda vlády své působení ve švýcarském letovisku popsal jako „maraton 16 schůzek“, během kterého se podle svých slov setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry a řadou špiček světového byznysu i šéfem NATO.

před 12 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin přijal pozvání do jeho nově vznikající „Rady míru“. Tento orgán, původně zamýšlený jako dozorčí rada pro rekonstrukci Pásma Gazy, má podle Trumpa ambici sdružovat lídry, kteří „dokážou dotahovat věci do konce“. Prezident připustil, že přítomnost Putina bude kontroverzní, ale zdůraznil, že pro globální stabilitu je nutné mít u stolu všechny národy, které mají skutečnou moc.

před 13 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů

Nadcházející víkend přinese do České republiky typické zimní počasí s převahou velké oblačnosti a rizikem nebezpečných jevů na silnicích. Podle aktuální předpovědi nás v sobotu i v neděli čeká zatažená až oblačná obloha, přičemž polojasné chvíle se objeví spíše ojediněle. Řidiči by si měli dát pozor zejména na mrznoucí mlhy a výjimečné mrznoucí srážky, které se mohou vyskytnout napříč celým územím.

včera

Donald Trump

Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla

Americký prezident Donald Trump ve středu nečekaně oznámil, že dosáhl rámcové dohody ohledně Grónska, která uspokojuje jeho požadavky na posílení bezpečnosti v Arktidě. Na základě tohoto průlomu, o kterém jednal přímo s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se rozhodl zrušit hrozbu uvalení nových cel na evropské spojence. Cla, která měla vstoupit v platnost 1. února a mířila na země odmítající americké ambice, tak prozatím nebudou zavedena.

včera

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy