V Praze si lidé připomněli výročí bombardování divadla v Mariupolu

Organizátoři chtěli akcí také poukázat na osud obránců Mariupolu z pluku Azov, mnozí se podle nich stále nacházejí v ruském zajetí.

Účastníci shromáždění přinesli ukrajinské a české vlajky a transparenty s nápisy vyzývající k záchraně Azova nebo k vyloučení Ruska z OSN. Po cestě od pobočky OSN v Želené ulici k Národnímu divadlu skandovali v angličtině "Rusko je teroristický stát", což někteří kolemjdoucí odměnili potleskem. Na akci dohlížely skupiny policistů.

"Rusko páchá válečné zločiny na válečných zajatcích a nesmíme dopustit, aby na vojáky v zajetí bylo zapomenuto," uvedli pořadatelé z česko-ukrajinské iniciativy Hlas Ukrajiny k cílům shromáždění. Řečníci v projevech před zastoupením OSN upozorňovali na to, že někteří členové jednotky Azov byli v separatistickém Luhansku odsouzeni k vysokým trestům vězení. "Kde je Azov?," skandovali účastníci.

Na piazettě Národního divadla zapálili shromáždění lidé svíčky na nápisu "děti", který před tím vytvořili v azbuce křídami na dlažbě. Stejné nápisy "děti" se nacházely před ruským útokem venku u předního i zadního vchodu do mariupolského divadla a byly viditelné i ze satelitu. Bombardování divadla řečníci označili za symbol humanitární katastrofy. "Ven z OSN," vyzývali shromáždění lidé k vyloučení Ruska z této organizace.

V mariupolském divadle se v době ruského náletu ukrývala zřejmě tisícovka lidí, o život přišly podle některých odhadů stovky z nich. Podle organizace Amnesty International ale bylo obětí mnohem méně, jejich počet odhadla na 12, neboť velká část ukrývajících se obyvatel budovu před bombardováním opustila. Podle organizace bylo bombardování divadla jednoznačně "ruským válečným zločinem".

Moskva hájila verzi, podle níž dva výbuchy způsobili ukrajinští provokatéři, kteří nálože odpálili na zemi. Satelitní snímky pořízené před a po explozích ale ukázaly, že Ukrajina neměla v okolí divadla vojenské jednotky.

Navzdory výměně válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou se podle organizátorů akce stále nevrátilo do vlasti sedm stovek členů Azova. Jednotka, která má kořeny v ukrajinských krajně pravicových a ultranacionalistických kruzích, loni na jaře bránila týdny mariupolský ocelárenský komplex Azovstal. Rusové jej dobyli ve druhé polovině května. Do ruského zajetí upadlo v Mariupolu podle odhadů tisku kolem 2500 členů Azova.