„Myslím, že to bude druhý Mariupol“. Ukrajinci se obávají ruské reakce na vpád

„Tohle je důsledek toho, že vstoupili do naší země. Vstoupili jsme na jejich území ne proto, že bychom chtěli, ale proto, že přišli k nám domů a vzali nám klidný život. Teď se s tím musí vypořádat oni. Doufám, že to nebude marné a že se dočkáme míru,“ vylíčila své pocity v reportáží pro americkou stanici CNN Hanna Fedorkovská, která se v současné době nachází v evakuačním centru v Sumách nedaleko ruských hranic.  

Sumská oblast se stala příliš nebezpečnou. „Po zahájení kurské operace dělostřelecké a minometné útoky ustaly, protože je naši kluci zahnali od hranic. Ale útoky řízenými bombami a letadly zesílily. Teď k nám nemohou dosáhnout dělostřelectvem, tak střílejí z letadel,“ podotkla Fedorkovská.

„Chceme, aby lidé pochopili, jaké to je žít pod neustálým ostřelováním, žít na místě, kde jste prožili celý život, na místě, do kterého jste vložili své srdce a duši, kde jste vychovali své děti, chodili do školy, a že jste nuceni odejít a přestěhovat se někam jinam, protože teď je tu neustálé ostřelování,“ zdůraznila žena. 

Ukrajinci se ale obávají reakce ruské armády, jakmile nashromáždí dostatek sil k protiútoku. „Přeji našim klukům hodně štěstí, protože pokud neudrží území, kterého se nyní zmocnili, myslím, že v Sumské oblasti bude hodně problémů. Myslím, že to bude druhý Mariupol,“ míní bývalý voják Sergej Zemljakov, který mezi lety 2014 a 2015 bojoval na Donbasu.

Souhlasí s ním účetní z ukrajinské vesnice Velyka Rybcja Olena Lozková. „Jsme velmi rádi, že naši vojáci útočí, ale máme velký strach. Nemáme kam jít a velmi se bojíme těch klouzavých leteckých bomb. Situace se zhoršuje,“ připomněla. 

Pracovnice odboru sociální ochrany v sumské regionální správě Nila Buhajová má po ukrajinském vpádu více práce, protože se ruské vzdušné útoky v oblasti zintenzivnily. „Evakuace se v uplynulém týdnu zintenzivnila. Když začalo ostřelování Sumské oblasti, lidé už nemohli zůstat, a tak odešli. V pátek to bylo 270 lidí, v sobotu 382 a v neděli 250,“ bilancovala.

Lidé, kteří žijí dál od kritické situace v Sumské oblasti, vnímají ukrajinský vpád vesměs pozitivně. „Je to signál Rusku, že jakákoli akce může vyvolat reakci. Vy zaútočíte – my zaútočíme také. Je to pro mě potvrzení života, že budeme bojovat za naši hranici a děláme víc než jen to, že zatlačujeme Rusy zpět na frontovou linii. Vy vstoupíte na naše území, my vstoupíme na vaše. Z psychologického hlediska je to změna pozice v této válce,“ míní majitel kavárny v Charkově Borys Lomako. 

Andrij Legin z Kyjeva má strach z ruského prezidenta Vladimira Putina. „Rusko může reagovat jakýmkoli způsobem, počínaje zcela zběsilou vojenskou reakcí. Nebo možná dojde k nějakému posunu mezi ruskými lidmi, protože válka se přesunula na ruské území. Uvidíme, jak na to Rusové zareagují. Nemyslím si, že to bude k něčemu dobré, když si to my Ukrajinci užijeme. Přesto, pokud je to jediný způsob, jak vyzvat k míru, pak to možná funguje,“ shrnul. 

Ukrajinští vojáci jsou podle reportáže britské stanice BBC připraveni bojovat na ruském území. „Moment překvapení zafungoval. Vstoupili jsme snadno a bez většího odporu. První skupiny přešly 6. srpna v noci z několika směrů. Téměř okamžitě dosáhly západního okraje města Sudža,“ vylíčil nejmenovaný voják.

Civilisté podle dalšího Ukrajince nekladou odpor. „Ruští civilisté, se kterými se setkáváme, nekladou odpor. My se jich nedotýkáme, ale oni se k nám chovají buď ostře, negativně, nebo vůbec. Také nás klamou o pozicích ruských jednotek,“ popsal.

Kurská oblast je v centru pozornosti od 6. srpna, kdy na její území vtrhly ukrajinské ozbrojené síly. Od minulého pátku zde platí režim mimořádné situace na federální úrovni. Jedná se o největší ukrajinskou přeshraniční operaci od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Rusové podle dostupných informací zatím nedokázali účinně vzdorovat, do regionu údajně vysílají posily. Úřady mezitím zavedly protiteroristický režim, který jim umožňuje evakuovat obyvatele z Kurské, Brjanské a Belgorodské oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí na setkání s vedením ministerstva obrany stanovil jako cíl „vytlačit nepřítele z našich území“. Prohlásil, že Kyjev podniká ofenzívu „s pomocí svých vládců ze Západu“ s cílem zlepšit si vyjednávací pozice. Putin však zdůraznil, že o jednáních „s lidmi, kteří útočí na civilisty, nemůže být ani řeči“.