PŮVODNÍ ZPRÁVA | Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America Party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy. 

„Jedním ze způsobů, jak to provést, by bylo zaměřit se jen na 2–3 senátní křesla a 8–10 okrsků ve Sněmovně,“ napsal Musk minulý pátek na síti X, kterou vlastní. „Vzhledem k těsným rozdílům ve výsledcích hlasování by to stačilo k tomu, abychom ovlivnili rozhodující zákony a zajistili, že budou odrážet skutečnou vůli lidu.“

EuroZprávy.cz se obrátily na přední českou expertku na americký politický systém Zuzanu Ringlerovou z brněnské Masarykovy univerzity, aby přiblížila, jestli by nová strana vůbec měla šanci uspět. „V americkém politickém systému je pro novou stranu nesmírně těžké se prosadit. Už jen to, že ji lidé neznají je obrovský hendikep. Demokraty a republikány zná každý. Nová strana tedy musí investovat obrovské úsilí a finance do toho, aby lidé znali její značku. Další problém je, že není vůbec snadné stranu vybavit kandidáty a kandidátkami a stranickou infrastrukturou,“ nastínila pro EuroZprávy.cz. 

Problém tkví také v tom, jak velké jsou Spojené státy jako země. „V každém volebním okrsku (kterých je 435) musíte zřídit zázemí strany, které bude organizovat volební kampaň a sehnat kandidáta či kandidátku. A to zde uvažuji jen o volbách do Sněmovny reprezentantů. Existují státní volby, místní volby… Nová strana v tomto nemá moc šanci,“ připustila Ringlerová. 

Dalším aspektem, který snižuje šance nové politické strany, je většinový volební systém v USA. „Ten vede k tomu, že se politická uskupení přirozeně slučují do dvou hlavních bloků. Volit třetí stranu není pro voliče výhodné. Když probíhá souboj pouze o jedno křeslo, je nejvýhodnější vybrat si kandidáta či kandidátku ze dvou nejsilnějších uskupení,“ vysvětlila expertka.

Muskova nová strana by ale mohla využít jiné věci. „Muskova strana by se musela stát jedním z těch dvou nejsilnějších uskupení, a to nevidím jako reálné. Může ale uškodit jedné ze dvou velkých stran (pravděpodobněji republikánům) tím, že jim odebere část voličů,“ upřesnila Ringlerová. 

U Muska je podle ní také těžké říct, co bude jeho program. „Prozatím se projevuje jako sociálně konzervativní a ekonomicky konzervativní – v americkém smyslu slova konzervativní to znamená nízké daně a podobně. Na druhou stranu, pravděpodobně bude podporovat investice státu například do elektromobility,“ přiblížila.

Záhadou je, jestli stranu zaměří spíše na své preference nebo na preference voličů. „Možná bude postupovat podobně jako české ANO, které nemá jasnou ideologii, ale je to výrazně populistická strana, která svůj program sestavuje na základě toho, co má šanci voliče oslovit. Názorový profil strany tak není vnitřně koherentní a není v čase příliš konzistentní, ale voliče oslovuje,“ popsala expertka. 

Šance pro Muskovu novou stranu, respektive pro jejího kandidáta, u příštích prezidentských voleb v roce 2029 nevidí. „Je možné, že kandidáta postaví. Ale šance daného kandidáta vidím jako velmi slabé. Organizace volební kampaně ve prezidentských volbách v USA je monstrózní projekt. A je potřeba mít zkušenosti, jak takovou kampaň vést a organizovat. Zároveň si vzhledem k egu Elona Muska nedokáži představit, že by tím kandidátem byl kdokoliv jiný než on sám,“ zdůraznila. 

Ringlerová také připomněla, že americký politický systém už staletí funguje na principu dvou hlavních stran. „Nic jiného vzhledem k institucionálnímu nastavení nedává smysl. Diverzifikace ve smyslu více politických stran by tedy nebyla dobrou volbou – kromě toho, že je velmi málo pravděpodobná,“ míní.

Problém současné americké politiky ale vnímá jinde. „Do velké míry se rozpadla demokratická politická kultura, a to je pro demokracii obrovský problém. Vhodně nastavené instituce jsou důležitá věc, ale pokud v nich nepracují lidé, kteří ctí demokratickou politickou kulturu, nemusí samotné instituce k udržení demokracie stačit,“ upozornila na závěr.

Vyjmenovala, že k této úctě vůči demokratické politické kultuře patří například respekt k faktům, názorům odborníků, kteří rozumí určité problematice, nebo k výsledkům výzkumů.