Měl způsobit revoluci v cestování. Kam se poděl Muskův Hyperloop?

Po oznámení, že společnost Hyperloop One v prosinci 2023 ukončila svou činnost, se zdálo, že sen o převratné dopravě skončil. Myšlenka hyperloopu – vlaků „létajících“ rychlostí 700 mil za hodinu v přetlakových trubkách – byla považována za mrtvou. Hyperloop One, dříve podporovaný investicemi od Virgin Group Richarda Bransona, byl hlavním hráčem v tomto odvětví, ale nedokázal udržet finanční rovnováhu.

Téměř dva roky po zániku Hyperloop One však projekty v jiných částech světa stále pokračují. Několik společností v Číně a Evropě na technologii pracuje. Evropská unie dokonce podporuje výzkum projektu, který doufá, že otevře svou první linku za něco málo přes deset let. I když mnozí odborníci z železničního průmyslu zůstávají skeptičtí a hyperloop považují za pouhý sen, zastánci technologie věří, že by nás mohla přepravovat vysokou rychlostí v tubusech (nad zemí nebo pod ní) během jedné či dvou generací.

Myšlenka dosáhnout rychlosti srovnatelné s letadly na zemi není nová. Inženýři sní o tom, jak cestovat rychleji než konvenční vlaky, již déle než jedno století. V průběhu desetiletí byly navrženy různé technologie, jako je magnetická levitace, vzduchové proudy, monoraily poháněné tryskami a vakuové trubice. Žádná z nich se však dosud nedokázala prosadit jako efektivnější metoda hromadné dopravy než tradiční ocelová kola na ocelových kolejnicích.

Klíč k superrychlé železnici by mohl spočívat v myšlence z 19. století, kdy vynálezce Alfred Beach v New Yorku navrhl obří pneumatickou trubici pod Broadwayí. Měla by využívat tlaku vzduchu k přepravě cestujících v utěsněných kapslích vysokou rychlostí. Tento koncept oživil Elon Musk v roce 2013 s nápadem Hyperloopu – vlaků ve vakuových trubkách, které by teoreticky dokázaly dosáhnout rychlosti až 760 mil za hodinu (cca 1220 km/h). Muskova koncepce kombinuje technologii magnetické levitace (Maglev) s nízkotlakými vakuovými trubicemi pro snížení odporu vzduchu a turbulence, což by vedlo k výrazně nižší spotřebě energie než u vysokorychlostních vlaků.

Muskův koncept, který úmyslně nepatentoval, okamžitě vyvolal celosvětový zájem. Do roku 2017 bylo navrženo 35 tras v 17 zemích. Největší podporu získal Hyperloop One, do kterého v roce 2017 vstoupila jako investiční partner Virgin Group. Přes získání více než 400 milionů dolarů v investicích, Virgin o pět let později z projektu odstoupila. Společnost se poté zaměřila na přepravu nákladu v bezpilotních modulech, než se definitivně vzdala.

Po dvanácti letech od Muskovy původní myšlenky a přes miliony investovaných dolarů zůstává hyperloop jako dopravní možnost většinou teoretický. Odborníci zůstávají skeptičtí. Železniční expert Christian Wolmar označil hyperloop za nefunkční, s ohledem na nesmírně vysoké náklady na infrastrukturu a neschopnost konkurovat vysokorychlostním železnicím nebo leteckým společnostem v kapacitě. Dále poukázal na problémy s integrací do stávající dopravy, vysoké náklady na energii, kapacitu a bezpečnost cestujících při tak vysokých rychlostech.

I přes pochybnosti sen pokračuje. Novým centrem pro vývoj hyperloopu se zdá být Evropa, kde se technologii věnují čtyři společnosti. Jednou z nich je Hardt Hyperloop se sídlem v Rotterdamu. Generální ředitel Roel van de Pas věří, že hyperloop je chybějícím článkem a jediným akčním a udržitelným řešením, které může nahradit krátké letecké cesty na vzdálenosti větší než 300 mil (500 km). Tvrdí, že je o 90 % účinnější než letecká doprava, má nižší provozní náklady než konvenční železnice a není ovlivněn vnějšími faktory, jako je špatné počasí.

Evropská unie podporuje projekt Hyperloop Development Program (HDP), který si klade za cíl otevřít první komerčně životaschopné linky v letech 2035–2040 a do roku 2050 vytvořit síť. Odhaduje se, že síť o délce 15 000 mil, propojující 130 velkých evropských měst, by mohla do roku 2050 převést 66 % cestujících z krátkých letů do hyperloopu, čímž by se ušetřilo až 242 milionů tun emisí CO2. Cena celého projektu by se podle odhadů HDP vyšplhala na 981 miliard eur (1,1 bilionu dolarů).

Zároveň s hyperloopem se vyvíjí i technologie Maglev (magnetická levitace), která využívá magnetů k pohybu vozidel bez kontaktu se zemí, čímž dosahuje rychlosti až 375 mil za hodinu (cca 600 km/h). Narozdíl od hyperloopu je Maglev již v provozu, primárně v Asii. Japonsko je světovým lídrem v Maglevu více než 50 let a jeho experimentální vlak L0 drží světový rekord pro osobní vlak s rychlostí 375 mil za hodinu. Čína vidí Maglev jako doplněk ke své vysokorychlostní železniční síti, s potenciálem překonat leteckou dopravu na nejvytíženějších koridorech, jako je Peking-Šanghaj.

Problém alternativních technologií zůstává v tom, že ačkoli jsou teoreticky rychlejší, stále nemohou konkurovat stávajícím železničním sítím v kombinaci vysoké průměrné rychlosti, obrovské kapacity přepravy osob, nákladů a kompatibility se stávajícími tratěmi a centry měst. Pokud však Evropa bude nadále posouvat hranice technologie hyperloop a Japonsko a Čína dokončí své Maglev linky, cestování „bez křídel“ by se mohlo stát v příštích dvou desetiletích realitou pro miliony cestujících po celém světě.

Související

Elon Musk

Elon Musk vyzval ke zrušení EU. Za obří pokutu pohrozil odvetou

Elon Musk kritizoval Evropskou unii poté, co udělila jeho sociální síti X pokutu za porušení pravidel transparentnosti. Miliardář a generální ředitel společnosti Tesla pohrozil, že jeho reakce se zaměří přímo na nejvyšší představitele, kteří za pokutou stojí. „‚EU‘ uložila tuto šílenou pokutu nejen [síti X], ale i mně osobně, což je ještě šílenější!“ napsal Musk na síti X. Dále uvedl, že by se proto zdálo vhodné uplatnit reakci nejen na EU, ale také na jednotlivce, kteří proti němu toto opatření podnikli.
Elon Musk

Muska štve, že ho spojují s Epsteinem. Pozvání jsem odmítl, vzkazuje

Kontroverzní miliardář Elon Musk vystoupil na svou obranu poté, co se jeho jméno objevilo v nově odtajněných dokumentech souvisejících s osobou Jeffreyho Epsteina. Nechali ji zveřejnit demokratičtí kongresmani, informovala BBC. Muskovi vadí, že má u některých zmínek přednost před princem Andrewem, který byl s Epsteinem prokazatelně v kontaktu. 

Více souvisejících

Elon Musk Hyperloop

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 49 minutami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 2 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

včera

včera

včera

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

včera

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

včera

Jun Sok-jol

Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti

Jihokorejská prokuratura v úterý překvapila veřejnost požadavkem na trest smrti pro bývalého prezidenta Jun Sok-jola. Ten čelí obvinění z vlastizrady a vedení vzpoury v souvislosti s neúspěšným pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Žalobci v závěrečné řeči u soudu v Soulu označili Juna za hlavního strůjce povstání, které na několik hodin uvrhlo jednu z nejvyspělejších demokracií Asie do hlubokého chaosu.

včera

Demonstrace v Íránu

Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000

V Íránu dochází k událostem, které mnozí pozorovatelé i samotní Íránci označují za „moment pádu Berlínské zdi“. Podle nejnovějších zpráv, které se i přes přísnou cenzuru a rozsáhlý výpadek internetu dostávají do světa, čelí země bezprecedentnímu krveprolití. Korespondent BBC Persian Jiyar Gol a zdroje agentury Reuters naznačují, že počet obětí tvrdého zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům může dosahovat až dvou tisíc.

včera

Demonstrace v Íránu

Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci

Průzkumy veřejného mínění v Íránu, které zveřejnil výzkumný institut GAMAAN, ukazují na hluboký rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucím teokratickým režimem. Zatímco v otázce nutnosti změny režimu panuje mezi Íránci vzácná shoda, představy o tom, co by mělo následovat po pádu islámské republiky, zůstávají nejednotné. Tato zjištění přicházejí v době, kdy země čelí největší vlně násilných represí za poslední desetiletí.

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude

V úterý dopoledne se v Poslanecké sněmovně rozhořela debata, která má vyvrcholit hlasováním o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů si jde pro posvěcení zákonodárců tři měsíce po říjnových volbách. Přestože koalice disponuje pohodlnou většinou 108 hlasů, cesta k dohodě nebyla do poslední chvíle přímočará, zejména kvůli neshodám ohledně zahraniční politiky.

včera

Cestovní pas, ilustrační foto

Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe

Televize CNN zveřejnila nový žebříček nejmocnějších cestovních dokladů planety. Podle aktuální zprávy Henley Passport Index, která čerpá z exkluzivních dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), vládne světu mobility asijský městský stát Singapur. Jeho občané se bez nutnosti žádat předem o vízum dostanou do 192 z celkem 227 sledovaných destinací. Singapur si tak upevnil pozici globálního lídra v oblasti cestovní svobody.

včera

Záchranná služba, ilustrační foto

Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán

Českou republiku v úterý zasáhla silná ledovka, která způsobila rozsáhlé komplikace v dopravě a vedla k extrémnímu nárůstu úrazů. Situace v hlavním městě se vyostřila natolik, že pražská záchranná služba musela před devátou hodinou ranní vyhlásit takzvaný traumaplán. Toto opatření umožňuje záchranářům efektivněji řídit výjezdy a prioritně se věnovat pacientům, kteří jsou v přímém ohrožení života.

včera

Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury

V úterý dopoledne startuje v Poslanecké sněmovně klíčová schůze, na které bude kabinet Andreje Babiše usilovat o získání důvěry. Vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů disponuje silou 108 hlasů, což jí dává velmi dobrou šanci na úspěch. Přestože jednání začne v 11 hodin, očekává se, že debata bude extrémně dlouhá a k samotnému hlasování se zákonodárci dostanou nejdříve ve středu večer.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy