Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

Ruské síly na Ukrajině v posledním měsíci zaznamenaly měřitelné územní zisky. Podle britské stanice BBC, která se odvolává na monitorovací web DeepState, obsadily invazní jednotky během jediného měsíce až 556 kilometrů čtverečních. Ruská armáda se přitom snaží o přerušení klíčových zásobovacích tras a vytvoření nárazníkové zóny podél severní hranice Ukrajiny. I přes tento pokrok se však tempo postupu jeví jako extrémně pomalé – podle dostupných propočtů by v tomto tempu Rusku zabralo obsazení celé Ukrajiny přibližně 70 let.

Útočné operace jsou aktuálně koncentrovány ve třech směrech. Prvním je oblast ukrajinsko-ruské hranice v Sumské oblasti, kde ruské jednotky postoupily přibližně o 12 kilometrů. Druhým směrem jsou linie u měst Pokrovsk a Kostyantynivka na východě země, kde se boje vedou již řadu měsíců. Třetí směr se nachází západně od Pokrovska, kde Rusové dosáhli překvapivých lokálních úspěchů.

Podle vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina je cílem vytvoření nárazníkového pásma na ukrajinském území, a to v reakci na loňský srpnový vpád ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti. Trvalo téměř tři čtvrtě roku, než se podařilo většinu ztraceného území znovu ovládnout – a to i s pomocí dodávek munice a vojenské podpory ze strany Severní Koreje. Právě tato zkušenost má být podle Kremlu důvodem, proč nyní ruská armáda operuje v Sumské oblasti. Postup je zde však výrazně zpomalen prudkými boji o malé pohraniční vesnice.

Ruská armáda rovněž vstoupila do Charkovské oblasti, kde v uplynulém měsíci obsadila jednu pohraniční obec. Podle vojenských analytiků se Moskva snaží rozptýlit ukrajinské obranné síly podél celé frontové linie, která měří zhruba 1200 kilometrů, a tím oslabit obranu v klíčových strategických bodech. Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Oleksandra Syrského se Rusové soustřeďují zejména na oblast Pokrovska, kam údajně přesunuli až 111 tisíc vojáků. Tento region považuje ukrajinské velení za zásadní pro logistiku a obranu východní fronty.

Vzhledem k intenzivnímu nasazení bezpilotních prostředků musejí ruské jednotky přizpůsobovat svou taktiku. Větší přesuny vojáků či techniky jsou okamžitě detekovány a zničeny, proto ruské velení přešlo k tzv. „plíživým útokům“ – tedy vysílání menších jednotek s cílem postupného vyčerpávání ukrajinské obrany. „Tyto útoky jsou navrženy tak, aby vytlačily Ukrajince z jejich pozic nekonečnými vlnami vojáků,“ uvedl poručík Artem Pribylnov z ukrajinské 155. brigády operující u Pokrovska.

Tato taktika však přináší extrémní ztráty. Podle ukrajinských zdrojů dosahují ruské ztráty až tisíc mužů denně, protože většina malých útočných skupin je zlikvidována ještě před dosažením cíle. Tato čísla ale nelze nezávisle ověřit, ztráty ovšem jsou enormní. Ruské velení se pravděpodobně snaží o vytvoření tzv. kotle – částečného obklíčení ukrajinských sil v oblasti Pokrovska a Kostyantynivky s cílem vynutit si jejich stažení.

Největší překvapení přinesly boje na západ od Pokrovska. V oblasti tzv. novopavlivského směru, pojmenovaného podle vesnice Novopavlivka, kde se nachází ústřední ukrajinské obranné centrum pro danou oblast, došlo podle ruských zdrojů k průlomu a postupu až o deset kilometrů denně. Zdejší ukrajinská obrana podle dostupných informací selhala a umožnila ruským jednotkám získat rychlejší postup než ve zbytku fronty.

Ruští vojenští blogeři tvrdí, že ruské jednotky vtrhly až do Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda toto tvrzení odmítla a uvedla, že šlo o krátkodobou přítomnost ve vesnici, kde se ruští vojáci pouze vyfotografovali s vlajkou a následně ustoupili. Institut pro studium války (ISW) však potvrdil, že ruské jednotky v oblasti nadále operují, byť zřejmě v omezeném rozsahu.

Zatímco Rusko tedy dosahuje omezených taktických úspěchů a získává nové území, cena těchto operací v podobě vysokých lidských ztrát a materiální náročnosti zůstává značná. Klíčovou otázkou zůstává, zda Moskva bude schopna tuto strategii udržet dlouhodobě – a za jakou cenu. Velké otazníky se však vznášejí i nad schopností ukrajinské obrany tento nátlak vydržet. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

včera

včera

8. března 2026 21:56

8. března 2026 21:11

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

8. března 2026 20:08

8. března 2026 19:15

Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá

Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy