Útok na divadlo v Mariupolu zabil až 600 lidí. Masová vražda a válečný zločin, hodnotí svět po roce

Jen týden před bombardováním divadelní scénograf mariupolského divadla z přední a zadní strany budovy napsal v azbuce a ruštině zřetelný nápis „DĚTI“. Podle zpravodajské agentury AP tyto nápisy byly dostatečně velké k čitelnosti i ze satelitních snímků.  

Jak upřesnila agentura, 9. března loňského roku Rusové při bombardování zasáhli porodnici jen několik bloků od divadla. Dvě nebo tři přeživší ženy podle zaměstnanců divadla se tedy přesunuly do úkrytu. Společně s rodinami s malými dětmi dostaly nejpohodlnější převlékací místnosti na druhém podlaží, podél koridoru za jevištěm. Právě toto umístění pro ně nakonec bylo zřejmě osudným.  

Do 15. března divadlo mělo poskytovat úkryt asi 1200 lidem. Spali v kancelářích, na chodbách, balkónech nebo ve sklepeních. Sedávali v hledišti a poslouchali hudbu z jeviště, kde se údajně mělo nacházet piano. Museli obětovat trochu pohodlí, protože se plyš ze sedadel používal na podpal při rozdělávání ohně. Teplou stravu jim zajišťovala polní kuchyně hned vedle divadla.  

Mariupolské divadlo se postupně stalo centrem, kde obyvatelé z města bez elektřiny, jídla a vody mohli najít útočiště, vodu a stravu dodávanou Červeným křížem. Nově příchozí se registrovali v místě, kde si diváci za normálních okolností odkládají kabáty před představením. Následně na ně čekali stánek s horkým čajem.  

Jakmile 16. března loňského roku došlo k výbuchu, někteří obyvatelé Mariupolu ho považovali „jen za další z milionů bomb“. Tentokrát však bomba spadla přímo na divadlo. Očitá svědkyně popsala, že obrovský kus červené střechy ležel na zemi a metr silné zdi u polní kuchyně výbuch rozerval na prach. Z kuchyně a jejího bezprostředního okolí zřejmě nepřežil nikdo.  

Šlo o válečný zločin 

Zhruba pět měsíců od útoku, v srpnu, Rusové divadlo začali rekonstruovat. „Okupanti skrývají vlastní válečný zločin – masovou vraždu asi 600 civilistů z činoherního divadla v Mariupolu. Spěchají, aby pomocí rekonstrukce odstranili všechny stopy a důkazy. Pod rouškou ‚historické hodnoty‘,“ konstatoval tehdy poradce starosty Mariupolu Peter Andrjuščenko.  

Humanitární nezisková organizace Amnesty International popsala, že se Rusko bombardováním dopustilo jasného válečného zločinu. „Po měsících přísného vyšetřování, analýz satelitních snímků a rozhovorů s desítkami svědků jsme dospěli k závěru, že úder byl jasným válečným zločinem vykonaným ruskými silami,“ řekla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard. Doporučila Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, ať se tímto případem zabývá.  

Organizace využila služeb fyzika, aby vytvořil matematický model celého výbuchu. Bomby, které na divadlo spadly, zřejmě měly čistou výbušnou hmotnost (NEW) mezi 400 a 800 kilogramy. Podle dostupných informací o ruské výbavě došla Amnesty International k závěru, že Rusové na divadlo shodili dvě bomby s 500 kilogramy NEW.