Výdaje českých domácností na zdraví? WHO je velmi znepokojena

Tématem dnešního Světového dne zdraví, který se připomíná 7. dubna, bude všeobecné pokrytí zdravotní péče. "Všichni, kdo potřebují zdravotní péči, tyto služby dostanou, kdy potřebují a kde potřebují. Na mnoha místech světa se to neděje," uvedl Matič.

Na mnoha místech si musí pacienti hradit zdravotní péči sami. Pokud za ni vydají více než 40 procent příjmů, označuje WHO výdaje za katastrofické. "Česko má tento podíl jeden z nejnižších. Pro většinu lidí je zdravotní péče snadno dostupná a cenově dostupná," dodal. Asi 15 procent nákladů na zdravotní péči si Češi platí z vlastního, zbytek prostřednictvím zdravotního pojištění. Obyvatelé většiny zemí EU přispívají více.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) není v ČR problém s dostupností zdravotní péče ani geografický, ani ekonomický. Přesto ještě dostupnější by ji podle něj měla udělat reforma primární péče, která posílí roli zejména praktických a dětských praktických lékařů. "Pacienti tak ve většině případů nebudou muset kvůli receptu dojíždět za specialistou, ale budou moci jít k praktikovi v místě bydliště," uvedl. Místa, kde lékaři či stomatologové chybí, ministerstvo dotuje. Česko se podle něj od WHO snaží inspirovat v posílení kompetencí zdravotních sester nebo nastavení kvality péče v psychiatrických nemocnicích.

Ministerstvo chce zvyšovat také osvětu. Letos plánuje spustit národní zdravotnický portál, kde budou na webu informace garantované státem a odbornými společnostmi. "Myslím si, že informační deficit je stále velký. Lidé informace shánějí po známých, hledají na internetu," dodal ministr.

V letošním roce bude české zdravotnictví hospodařit s 320 miliardami korun z veřejného zdravotního pojištění. Polovina peněz zdravotních pojišťoven směřuje do nemocnic, asi čtvrtina jde na léky, pět až šest procent získávají praktičtí lékaři, sedm ambulantní specialisté a šest procent zubaři. O zbytek se dělí lázně, doprava a laboratoře.

Celkové výdaje na zdravotnictví jsou asi sedm procent HDP, což je podle Matiče pod průměrem EU i OECD. "Výdaje na osobu v ČR by se mohly zvýšit. ČR bude v příštích 20 letech čelit velké výzvě, protože její populace je jednou z nejrychleji stárnoucích v EU. Nemůžeme se spoléhat, že ekonomická situace bude dobrá napořád. Je potřeba se zaměřit na dlouhodobou udržitelnost zdravotní péče," dodal.