Chřipka se v Česku v posledních týdnech stává vedle koronaviru dominantním virem

Odborníci v době silného šíření epidemie koronaviru upozorňovali, že z vyšetřování vzorků od pacientů se chřipkou nemají kvůli testování na covid-19 ohledně chřipky dostatek dat od spolupracujících praktických lékařů.

"Vzrůstající tendence v detekci viru chřipky A/H3 přetrvává a pomalu se stává mírně dominantním respiračním virem vedle SARS-CoV-3, varianty BA.2 a její subvarianty. V ČR zatím evidujeme jen subtyp H3," uvedl SZÚ.

Tento typ je dominantní i jinde v Evropě, nízkou intenzitu chřipky hlásí 13 z 38 zemí, střední intenzitu Belgie, Estonsko, Francie, Gruzie a Rumunsko, vysokou Bulharsko a Dánsko a velmi vysokou Lucembursko.

Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl na dotaz ČTK už v polovině března předvídal, že spolu s migrační vlnou z Ukrajiny může dojít ke zvýšenému šíření chřipky.

"Vzhledem k současné situaci, kdy dochází k přesunu velkého počtu osob a k jejich nahromadění v záchytných centrech, také může dojít k rozšíření respiračních infekcí," uvedl tehdy Kynčl.

Lékaři zatím u uprchlíků zaznamenávají nejčastěji právě běžné nemoci související s jejich útěkem z domova. Často se vyskytují respirační infekce a nachlazení nebo střevní infekce. Nemocnice ale začínají pečovat i o vážně nemocné, například Fakultní nemocnice Motol přijala do péče přes dvě desítky onkologicky nemocných dětí a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady se léčí 18měsíční dívka z válečné zóny s popáleninami na 60 procentech těla.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.