Ordinace přes sklo nebo telefon?! U Jílkové se to navzdory nouzovému stavu opět pohádalo

Na tyto otázky odpovídali Roman Prymula, předseda Ústředního krizového štábu a epidemiolog, Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany, Pavel Březovský, ředitel Státního zdravotního ústavu, Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory, Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice v Motole a Vítězslav Novák, majitel hospůdky.

Moderátorka Jílková se zeptala Prymuly, zda už skutečně máme koronavirus pod kontrolou, jak tvrdí prezident Šmucler. Ten jí odpověděl, že virus je velmi zvláštní a složitý, a že jeho šíření v populaci i z hlediska jedinců bez příznaků je velmi komplikované. Rozhodně by si netroufal konstatovat, že jsme nad ním vyzráli. Jílková se nicméně ve své funkci snažila, co nejvíc hájit zájmy běžných občanů. "Ta opatření jsou hrozná! Máme už tedy skutečně to nejhorší za sebou?," apelovala na Prymulu. 

Bylo jí odpovězeno, že jsme naštěstí začali včas, a že v nejbližší možná době budou plošná opatření postupně rušená a nahrazována monitoringem nakažených. Bartoš oponoval, že dopady přijatých omezení lze podle něj půjde vzhledem k rostoucímu počtu testovaných a inkubační době vyhodnotit až tak někdy v dubnu. Jílková následně citovala Prymulu, že v dubnu bude nakažených 15 tisíc. Rovněž zmínila nejen finanční, ale i psychické dopady celostátní karantény. "To pak se budeme moci volně pohybovat, když nás bude ještě více infikovaných?," podivila se. 

Prymula opět hájil připravovaný systém, který by dokázal zjistit kontakty nakažených osob. Rovněž řekl, že 15 tisíc není absolutní, nýbrž pouze kumulativní číslo. Šmucler se snažil trochu odvést pozornost od koronaviru a připomenout, že jsou tady také například onkologičtí pacienti, kteří rovněž potřebují léčbu. Momentálně teď ale nejdou peníze do zdravotního pojištění. Lidi také bolí zuby a potřebují i banální zákroky. Jílková připomněla, že se ekonomické dopady budou příští týden řešit s ministryní práce Maláčovou.

Následně se debata stočila k rouškám. Pendlerům se například Němci za ně smějí. Lidé se v nich dusí, zejména senioři. Některým se zamlžují brýle. Se stejným problémem se ostatně potýkala i sama Jílková, která začala citovat dotazy diváků. "Proč jste na začátku varovali občany před užíváním obyčejných roušek, které před virem neochrání, a zdůrazňovali nutnost respirátorů vyšší třídy, když jste při neschopnosti je zajistit obrátili o 180 stupňů?," ptal se zástupce z řad veřejnosti, který se nemohl osobně dostavit do studia. 

Prymula řekl, že účelem roušek není chránit jejich nositele, nýbrž jeho okolí. K textilním se přistoupilo ve chvíli, kdy se zjistilo, že není v silách občanů si pravidelně prát jednorázové. Jílková se pak odvolala na WHO a stanoviska jiných zemí, včetně Polska, Německa a Velké Británie, které nedoporučují roušky těm, kteří se cítí dobře. Na to jí Prymula oponoval, že země, které mají virus pod kontrolou, k nim přistoupili, a že roušky zadržují aerosol. "Samozřejmě, když někdo nebude mít roušku, tak před tím aerosolem nebudeme chráněni ani my, kteří je mají," vysvětlil. 

Novák pak zmínil slova jeho kamaráda, který řekl, že respirátory z Číny jsou pro zdravotníky úplně k ničemu. Informace jsou navíc velmi zmatečné. Lidé se kolikrát ani nedovolali na hygienické stanice. "Praktická lékařka dostala například dvě papírové roušky a dva dotazníky," citovala Jílková další divačku. Konstatovala, že podobná vyjádření dostala i od dalších doktorů. Ludvík vysvětlil, že trojkové respirátory jsou důležité zejména u zubařů, ORL a gastroskopických vyšetření, a že jsou nedostatkovým materiálem. Čína je vůbec nevyrábí. "Úplně zírám, když vidím lidi chodit v nich po ulicích," pozlobil se.

Bartoš pěl chválou na české firmy a organizace, které se zapojily do šití látkových roušek pro nemocnice. Nakonec si poradily i bez známostí v Číně. Diskuze se pak stočila ke kvalitě čínských respirátorů, které nejsou přizpůsobené slovanskému obličeji, a škrtí zdravotníky. Prymula se za ně zaručil a řekl, že jsou v dobrém stavu a certifikované. "Proč děkujeme Čínské lidové republice, když jsme jí zaslali roušky zdarma, a ona si teď z toho dělá byznys. Navíc BIS už v únoru varovala českou vládu před jejich hromadným skupováním čínským velvyslanectvím, které teď chybí na českém trhu," odcitovala Jílková další dotaz z řad veřejnosti.

"Pomáhejme si, ale nedělejme z koronaviru politikum," zareagoval Bartoš. Jílková stočila k diskuzi opět k rouškám a hovořila o hysterii, která je s nimi spjatá. Lidé zahlcují policii udáními, že někdo například líže zmrzlinu bez roušky, kouří na balkoně bez roušky, anebo se na zahradě pohybuje bez roušky. Prymula vyzval veřejnost k používání zdravého selského rozumu. Bude-li dotyčný dodržovat dostatečný odstup od dalších osob, může se najíst i napít. 

Jílková odcitovala paní, která má strach o manžela. Pracuje jako dělník a jí ve svačinárně s ostatními kolegy bez roušky. Mistr se k tomu vyjádřil tak, že to nevadí, protože se tam všichni znají. Prymula odpověděl, že je to chyba, a že by pracovníci měli udržovat určitý rozestup. Šmucler vyzval k ohleduplnosti. Japonci mají například málo restrikcí, které ale dodržují, a proto jim můžeme jejich počet nakažených závidět. Měli bychom mít určitý nadhled a být k sobě slušní. Zmínil příklad cyklisty jedoucího do kopce bez roušky. Březovský mu dal za pravdu, že bychom to neměli přehánět. Z noší roušky by se nicméně měla stát norma. Ještě před 14 dny byli takoví lidé považováni za exoty. 

Jílková se pak zeptala, proč nebyly testy na koronavirus bezplatné. Ludvík jí odpověděl, že je zdravotní pojišťovna nehradila, pokud nebyly indikovány lékařem. Prymula následně slíbil, že se od Velikonoc spustí systém efektivnějšího testování. Už příští týden se experimentálně spustí v Jihomoravském kraji. Poté se mluvilo také o tom, zda se neléčí pacienti nakažení koronavirem na úkor jiných pacientů, kteří taktéž potřebují lékařskou pomoc. "Je tohle zdravotnictví vyspělé země?! Mnoho lékařů ordinuje po telefonu anebo přes skleněné dveře!," zhrozila se Jílková. Prymula jí řekl, že se momentálně odkládá pouze preventivní péče.

V blížícím se závěru diskuze se ještě také mluvilo o porodnictví. Spousta tatínků a příbuzných přijde o tento nezapomenutelný zážitek. "Je skutečná nutné, aby ženy rodily v rouškách?!," dotázala se Jílková. Ludvík řekl, že ano. "A zkusil jste si to?!," usadilo ho. Bylo jí ale vysvětleno, že abychom překonali současnou krizi, tak potřebujeme mít dostatek zdravotního personálu. Následně se ještě kritizovalo, že se lidé navzdory karanténě sdružují, byť nechtěně.

Například ve frontách na finančních úřadech. Prymula dal lidem naději, že se od poloviny dubna bude skutečně postupně uvolňovat, protože ekonomika musí fungovat. K první liberalizaci už došlo - otevření zámečnictví a myček automobilů. Podaří-li se udržet lineární nárůst, budeme se moci časem vrátit k normálnímu životu. Restaurace se otevřou později, ale do léta by měly fungovat, byť v bezpečnostním režimu. Jílková ukončila debatu a oznámila téma příštího týdne, jímž budou ekonomické dopady koronaviru.