Polovina Čechů by se postarala o cizí dítě. Ale ne cizí rasy

Ukázaly to výsledky březnového průzkumu, který pro Nadační fond J&T včera zveřejnila agentura STEM/MARK. Průzkum je součástí kampaně Hledáme rodiče, která začala v roce 2012. Jejím cílem je získat tisícovku nových pěstounů pro děti z ústavů: v nich zatím vyrůstá osm tisíc dětí, protože pěstounů, převážně dlouhodobých, je stále nedostatek.

A to chce nadační fond změnit. "Před třemi lety bylo víc lidí ochotno přijmout cizí dítě. Nyní je ale výrazně víc vážných zájemců o péči," řekla na tiskové konferenci Jana Rydlová z nadačního fondu.

V roce 2012 mělo vážný zájem o pěstounskou péči či adopci 11 procent dotázaných, nyní je to 28. Při přepočítání podílu možných zájemců na počet dospělých v zemi by tak o pomoci cizím dětem někdy uvažovalo zhruba 3,7 miliónu Čechů a Češek, uvedl fond. Na dotazy odpovídala tisícovka lidí od 18 do 65 let.

Výzkum ale také ukázal, že lidé mají o náhradní péči zkreslené představy a třeba postižené děti či děti z menšin by většinou nepřijali. "Tolerance vůči nějakému handicapu či odlišnosti je velice nízká. Bohužel v dětských domovech a kojeneckých ústavech čeká spousta dětí, které mají buď mentální, nebo tělesný handicap, případně si nesou traumata z předchozího života," uvedla Rydlová.

Pro 90 procent lidí, kteří by si případně cizí dítě vzali, je důležité, aby nebylo mentálně postižené. Nevadilo by to jen desetině dotázaných. Pro víc než tři čtvrtiny respondentů je podstatné, aby dítě nemělo tělesný handicap. Dítě z menšin by nechtělo 56 procent dotázaných, etnicita by naopak nehrála vůbec žádnou roli jen pro 13 procent lidí.

Ti, kteří by se někdy chtěli starat o cizí děti, by nejčastěji volili adopci, pak dlouhodobé pěstounství či pěstounství na dálku. Celkem 46 procent dotázaných si myslí, že pěstounem se chtějí stát lidé bez vlastních dětí či s odrostlými potomky.