Praha - V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
"Soužití Romů a ostatních obyvatel je výraznou většinou veřejnosti vnímáno jako problematické. Za spíše špatné je označilo 47 % dotázaných a dalších 36 % je má dokonce za „velmi špatné". Naopak jako dobré soužití hodnotí pouze 14 % respondentů, kteří vesměs volili slabší variantu pozitivní odpovědi „spíše dobré" (13 %), zatímco odpověď „velmi dobré" (1 %) se objevovala jen ojediněle. 3 % dotázaných na otázku odpověděla, že neví," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.
Rozdíly v hodnocení soužití Romů s ostatními jsou mezi různými sociodemografickými skupinami vesměs statisticky nevýznamné. Výrazně častěji jako dobré soužití mezi romskou populací a většinovou společností hodnotí pouze lidé, kteří mají mezi Romy přátele či známé, a také dotázaní, kteří kladně hodnotí soužití s Romy v místě svého bydliště. Mírně se hodnocení soužití zlepšuje společně s deklarovanou životní úrovní domácnosti dotázaného a s rostoucí spokojeností se současnou politickou situací.
Podle 55 procent dotázaných mají Romové horší možnosti při získání zaměstnání. V žádné další oblasti života už ale podíl těch, kteří možnosti Romů považují za horší, nepřevážil nad těmi, kteří podmínky romské populace označují za stejné nebo dokonce lepší. Týká se to například veřejného a občanského života, získávání kvalifikace, vzdělání, získávání bydlení, rozvoje kultury nebo jednání na úřadech.
Proti loňskému průzkumu se o šest procentních bodů snížil podíl těch, kteří možnosti Romů při zaměstnávání hodnotí jako horší ve srovnání s většinovou populací. Momentálně je na nejnižší úrovni od roku 1997.
Vláda řeší romskou problematiku neuspokojivě, myslí si 61 procent lidí. Opačného názoru je 30 procent dotázaných. Je to lepší výsledek než loni, kdy se o činnosti vlády kladně vyjádřilo 24 procent lidí, kriticky pak 67 procent. Lépe ale dopadly místní samosprávy, které podle 34 procent dotázaných řeší otázku romské menšiny uspokojivě. Opačně odpovědělo 38 procent lidí. V tomto případě se výsledek od loňska výrazně neliší.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák