První fáze blahořečení obětí babického případu skončila, spis nyní putuje do Říma

Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století. "Dopadla na ně zloba zločinného režimu, který chtěl vyvolat strach," řekl v katedrále na Petrově biskup Vojtěch Cikrle.

Před tribunálem hovořili pamětníci, historikové pátrali v archivech, snažili se zjistit co nejvíce o životě, díle, ctnostech i smrti Buly a Drboly. "Je nepochybné, že trest smrti dostali kvůli tomu, že byli kněží," řekl historik Jan Růžička.

Po úvodním kázání dnes notáři přinesli šest přepravních schránek s originály spisu a jeho překladem do italštiny. Následovalo veřejné zasedání k uzavření diecézního řízení včetně potvrzení všech vykonaných právních úkonů. Zapečetěné schránky do Říma v lednu dopraví postulátor Karel Orlita.

Bula a Drbola byli popraveni v roce 1951 v takzvaném babickém procesu. Případ vraždy tří funkcionářů v Babicích posloužil na počátku 50. let jako záminka k represím proti katolické církvi.

V létě roku 1951 byli v jihomoravské vesnici Babice (poblíž Moravských Budějovic) zastřeleni tři funkcionáři KSČ. Pozdě večer v pondělí 2. července se v babické škole konala schůze místního národního výboru. Účastnili se jí čtyři funkcionáři tzv. lidové správy: řídící učitel Tomáš Kuchtík (předseda místní organizace KSČ a místního národního výboru), lesní dělník Josef Roupec (místopředseda MNV), skladník Bohumil Netolička a tesař František Bláha (předseda babického akčního výboru Národní fronty). Kolem půl jedenácté schůzi komunistů přerušili dva muži ozbrojení samopaly. Vtrhli do školní třídy, v níž místní funkcionáři jednali. Donutili komunisty, aby vyšli na chodbu, kde tři z nich zastřelili. Útok přežil pouze František Bláha.

Babickou školu přepadla skupina vedená záhadným „kapitánem" Ladislavem Malým (1920). Malý se vydával za speciálního agenta americké CIC. Byl údajně vyslán do Československa s tajným úkolem, aby pražského arcibiskupa Josefa Berana ilegálně převezl do zahraničí. Ve skutečnosti musel Malý z centrály CIC v Rakousku uprchnout, neboť zpronevěřil peníze.

Komunistická moc efektivně využila ideologický potenciál tohoto zločinu. Již před útokem na schůzi babických komunistů Státní bezpečnost v kraji, kde existoval silný odpor proti probíhající kolektivizaci, vyšetřovala a zatýkala. Pozornost StB se zaměřila především na vlivné selské rody a na katolickou církev. Z toho důvodu působila v kraji řada agentů-provokatérů, kteří se pokoušeli významné sedláky a katolické faráře zaplést do kompromitujících aktivit. Jedním z těchto agentů-provokatérů zřejmě byl i Ladislav Malý, uvedl ustrcr.cz.

Malého skupina byla dopadena již 3. července odpoledne, tedy hned druhého dne po činu. Při zásahu byl zastřelen Ladislav Malý a Antonín Plichta, jeho bratr Stanislav byl těžce zraněn. Bez následků přežil zátah SNB, armády a Lidových milicí pouze Antonín Mytiska. Ten se stal také hlavní postavou prvního procesu, který se konal v Jihlavě již deset dní po událostech v Babicích. Byl odsouzen k trestu smrti a spolu s dalšími šesti „spolupachateli" již 3. srpna 1951 popraven.

Mezi popravenými byli i dva katoličtí duchovní a též otec bratrů Plichtových. Těžce zraněný Stanislav Plichta se dočkal procesu až v únoru 1953, ačkoliv měl ochrnutou dolní polovinu těla, byl taktéž popraven.