Rozehnat parlament či návrat komunistů? Češi se vyjádřili k nedemokratickým systémům

Pouze 2 % českých občanů se domnívají, že je velmi pravděpodobné, že v příštích pěti letech bude v ČR rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany. Za možné to považuje desetina obyvatel ČR (10 %). Naprostá většina oslovených se domnívala, že je nepravděpodobné, že by došlo k rozpuštění parlamentu a zrušení politických stran, když podle tří desetin (30 %) to není příliš pravděpodobné a podle téměř poloviny dotázaných (50 %) je to zcela nepravděpodobné.

V porovnání s výzkumem realizovaným v únoru 2014 mírně vzrostl (o 5 procentních bodů) podíl občanů, podle kterých rozpuštění parlamentu a zrušení politických stran v naší zemi „není vůbec pravděpodobné". Aktuální rozložení názorů je tak srovnatelné se situací v únoru 2007 i v únoru 2009, uvedl soc.cas.cz.

Názor, že není vůbec pravděpodobné, že by byl v příštích 5 letech v naší zemi rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany, častěji vyjadřovali lidé se vzděláním středním s maturitou nebo vysokoškolským, respondenti označující životní úroveň své domácnosti jako dobrou, dotázaní řadící se na pravou stranu politického spektra a respondenti, kteří by ve volbách odevzdali svůj hlas ANO.

Za možné to naopak častěji označovali dotázaní tíhnoucí k levé části politického spektra, zejména pak voliči KSČM. Podíl dotázaných, kteří podobnou situaci označili za „velmi pravděpodobnou", je velmi nízký ve všech skupinách obyvatel.

Doplňující dotaz zjišťoval, zda by dotázaní osobně s rozpuštěním parlamentu a zrušením politických stran souhlasili či nikoliv. Přibližně tři z deseti českých občanů (29 %) by souhlasili s tím, aby byl rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany, proti takovým krokům by se postavila nadpoloviční většina (55 %) obyvatel ČR starších 15 let, když 29 % dotázaných uvedlo, že by s tím „spíše nesouhlasilo" a 26 % by „rozhodně nesouhlasilo". 16 % respondentů nevědělo, zda by s rozpuštěním parlamentu a zrušením politických stran souhlasilo, nebo nikoliv.

S rozpuštěním parlamentu by častěji souhlasili muži, lidé se subjektivně deklarovanou špatnou životní úrovní, respondenti řadící se na škále politické orientace jednoznačně k levici, dotázaní se základním vzděláním a přívrženci KSČM. Rozhodně proti tomu by se častěji postavili obyvatelé Prahy, respondenti považující životní úroveň své domácnosti za dobrou, dotázaní s vysokoškolským stupněm dosaženého vzdělání, lidé, kteří se sami zařadili k pravici nebo pravému středu, a potenciální voliči TOP 09.

Návrat komunistického způsobu vlády by uvítalo 16 % českých občanů, více než tři čtvrtiny (78 %) ale s návratem ke komunistickému způsobu vlády nesouhlasily, z toho téměř tři pětiny (58 %) dokonce vyslovily rozhodný nesouhlas. Nastolení autoritářského režimu v čele se silným vůdcem, který by nahradil parlament, by upřednostnilo rovněž 16 % občanů ČR, tři čtvrtiny (75 %) nesouhlasí, z toho 50 % vyjádřilo rozhodný nesouhlas.

Zcela zanedbatelný počet dotázaných (3 %) by souhlasil s nastolením vojenské diktatury, nesouhlas v tomto případě vyslovilo 93 % občanů, z toho téměř čtyři pětiny (79 %) dotázaných by s něčím takovým „rozhodně nesouhlasily".

"V porovnání s předchozím šetřením z října 2014 nedošlo k žádné významné změně a srovnatelné výsledky byly u všech položek zjištěny také v únoru 2014 a v únoru 2007, 2008 a 2009," uzavřeli autoři průzkumu.