Členství v EU? Většina Čechů nespokojena, hrdost na evropské občanství necítí

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje čtvrtina českých občanů (25 %), přičemž pouze 3 % se cítí být „rozhodně spokojena" a 22 % je „spíše spokojeno". Neutrální postoj ani spokojen, ani nespokojen zastávají necelé dvě pětiny (36 %) českých občanů a stejný podíl dotázaných (36 %) je nespokojeno, v tom 22 % je „spíše nespokojeno" a „14 % je „rozhodně nespokojeno". Zbylá 3 % dotázaných se k položené otázce nedokázala vyjádřit, uvedl soc.cas.cz.

Z časového srovnání plyne, že oproti šetření realizovanému před rokem (duben 2015) poklesl podíl českých občanů spokojených s členstvím naší země v EU o 7 procentních bodů. Aktuální spokojenost tak patří k nejnižším za celé sledované období (tj. od roku 2005), statisticky srovnatelné výsledky jsme zaznamenali ještě v roce 2013. V roce 2012 pak byl podíl spokojených srovnatelný, podíl explicitně nespokojených byl však ještě o 5 procentních bodů vyšší než v současnosti.

Mladí lidé projevují nejvyšší míru spokojenosti, ta pak s přibývajícím věkem postupně klesá a naopak narůstá nespokojenost. Také lidé s vysokoškolským vzděláním jsou s členstvím v EU spokojenější a výrazné rozdíly lze sledovat i v závislosti na životní úrovni domácnosti. Lidé s dobrou životní úrovní deklarují vyšší míru spokojenosti, občané se špatnou životní úrovní zase častěji vyjadřují nespokojenost. Větší podíl spokojených dále najdeme mezi studenty, podnikateli se zaměstnanci a vedoucími pracovníky, nespokojeni jsou častěji důchodci. Z hlediska politického přesvědčení jsou to zejména přívrženci ČSSD a ODS, kteří vyjadřují větší spokojenost, mezi voliči ANO a TOP 09 pak najdeme snížený podíl explicitně nespokojených s členstvím ČR v EU.

Téměř třetina občanů (31 %) pociťuje hrdost v souvislosti se svým evropským občanstvím, z toho 4 % českých občanů uvedla, že jsou velmi hrdí, že jsou občany EU, 27 % je docela hrdých. Převažující postoj je však odlišný, tři z pěti Čechů (60 %) hrdost nepociťují: 37 % není příliš hrdo a vůbec žádnou hrdost necítí téměř čtvrtina obyvatel ČR (23 %).

Více než polovina (52 %) obyvatel se cítí být nejen občany České republiky, ale také Evropské unie. Jen menšina z nich (10 %) však tento pocit zažívá podle svých slov často, více než dvě pětiny (42 %) se tak cítí někdy. Další dvě pětiny obyvatel (42 %) občanskou příslušnost k Evropské unii necítí nikdy.

Lidé nejčastěji souhlasí s tím, že členství v EU přináší nárůst byrokracie a zřizování zbytečných úřadů, což se domnívají čtyři pětiny české veřejnosti (81 %), v tom 44 % souhlasí rozhodně, dalších 37 % spíše. Mezi další negativní aspekty členství pak podle téměř tří čtvrtin obyvatel České republiky patří také přílišné omezování evropskými zákony (74 %), odchod kvalifikovaných lidí za prací do jiných zemí EU (72 %) a příliš velký vliv EU na naši politiku a rozhodování u nás (71 %).

Naopak jen menšina lidí (42 %) se obává, že členství v Evropské unii znamená pro Českou republiku ohrožení její kultury, o něco větší podíl českých občanů (48 %) tuto obavu nepociťuje.

Mezi klady členství podle převažujícího podílu českých občanů patří lepší možnosti studovat, pracovat a žit v zemích EU (77 %), přísun evropských dotací (69 %) a zajištění větší vojenské bezpečnosti (50 %). Rozpolcené jsou názory na to, zda členství naší země v EU znamená vzrůst prestiže ČR ve světě (souhlas vyjádřilo 45 % dotázaných, nesouhlas 46 %). V případě tvrzení, že členstvím ČR v EU se zvýšila vymahatelnosti práva, již mírně převážil nesouhlas nad souhlasem (34 % souhlasících, 38 % nesouhlasících). Nadpoloviční většina respondent se pak nedomnívala, že Česká republika má díky členství v EU kvalitnější zákony (26 % souhlasících, 59 % nesouhlasících).

Nadpoloviční většina českých respondentů (51 %) se domnívá, že Česká republika má být členem Evropské unie, z toho 17 % si myslí, že „rozhodně má", a podle 34 % „spíše má". Opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily téměř dvě pětiny (39 %) české veřejnosti, z toho 24 % uvedlo, že „spíše nemá" a 15 % „rozhodně nemá". Zbývající desetina respondentů (10 %) na položenou otázku nedokázala odpovědět a zvolila proto odpověď „nevím".