Kterým institucím Češi nejvíc důvěřují? Podívejte se na aktuální žebříček

ČSÚ důvěřuje 60 procent Čechů. Na druhém místě figuruje Ústavní soud (ÚS), jemuž důvěru vyjádřilo 55 % občanů, v tom 14 % „rozhodně“ a 41 % „spíše“. Třetina (33 %) dotázaných Ústavnímu soudu naopak nedůvěřuje, když 24 % mu „spíše nedůvěřuje“ a 9 % „rozhodně nedůvěřuje“. Zbylých 12 % pak uvedlo, že neví.

Velmi podobně jako Ústavní soud je v současnosti z hlediska důvěry vnímána i Česká národní banka (ČNB), jíž důvěřuje nadpoloviční většina 54 %, v tom 11 % „rozhodně“ a 43 % „spíše“, asi třetina (34 %) jí nedůvěřuje, když 25 % dotázaných uvedlo, že ČNB „spíše nedůvěřuje“ a 9 % jí „rozhodně nedůvěřuje“. I zde podíl nerozhodnutých pak činí 12 % dotázaných, informuje czso.cz.

Čtvrtému v pořadí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), důvěřuje polovina (50 %) občanů, v tom 10 % „rozhodně“ a 40 % „spíše“. Podíl nedůvěřujících NKÚ pak lehce převyšuje jednu třetinu (35 %), když 28 % respondentů uvedlo, že mu „spíše nedůvěřuje“, a 7 % mu „rozhodně nedůvěřuje“. Zbylých 15 % zvolilo odpověď „nevím“.

Ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) důvěru vyjadřuje již méně než polovina (46 %) oslovených, v tom 8 % „rozhodně“ a 38 % „spíše“. Podíl nedůvěřujících však i přesto zde zůstává menšinový na úrovni necelých dvou pětin (37 %), když 23 % dotázaných ombudsmanovi „spíše nedůvěřuje“ a 14 % „rozhodně nedůvěřuje“. Podíl odpovědí „neví“, kterou uvedl zhruba jeden ze šesti dotázaných (17 %), byl ze všech zkoumaných institucí v tomto případě nejvyšší.

Relativně nejhorší hodnocení ze zkoumaných institucí bylo zaznamenáno v případě Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), u něhož se podíly důvěry a nedůvěry prakticky vyrovnávají na úrovni převyšující dvě pětiny. Konkrétně ÚOOÚ důvěřuje 44 % občanů, v tom 7 % „rozhodně“ a 37 % „spíše“, 43 % lidí mu naopak nedůvěřuje, z toho 32 % „spíše“ a 11 % „rozhodně“. 13 % dotázaných pak zvolilo odpověď „nevím“.

Podrobnější analýza ukázala, že důvěra u všech zkoumaných institucí navzájem významně pozitivně koreluje a že s výjimkou důvěry v prezidenta pozitivně koreluje i s důvěrou ke standardně zkoumaným ústavním institucím, tj. vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu, krajským a obecním zastupitelstvům, hejtmanům a starostům obcí a městských částí.

V případě důvěry v prezidenta se statisticky významná pozitivní korelace objevuje pouze v případě ČSÚ, přičemž i ta je výrazně slabší než korelace důvěr v případě ostatních institucí.

Ve všech případech rovněž platí, že důvěra se zvyšuje spolu se spokojeností s politickou situací, se spokojeností se životem, se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti a se zlepšujícím se hodnocením ekonomické situace v České republice.

Při vyloučení studentů pak spolu s nejvyšším stupněm dokončeného vzdělání důvěra narůstá v případě Ústavního soudu, NKÚ, ČSÚ a ÚOOÚ.

Z hlediska věku se mezi dotázanými od 15 do 19 let objevují snížené podíly nedůvěry v případě ÚOOÚ, ČNB, ČSÚ, NKÚ a ÚS, naopak lidé od 60 let výše častěji ÚOOÚ nedůvěřují. Podle pohlaví muži častěji vyjadřují nedůvěru k ombudsmanovi a k ÚOOÚ.