Stát se omluvil za vyhnání z domu po 65 letech, odškodné je 200 korun

Hlobílek (85) se loni na podzim v Hodoníně po 65 letech dočkal soudní rehabilitace, a tím i morální satisfakce.

Milan Hlobílek byl v době vystěhování devatenáctiletým synem sedláka Metoděje Hlobílka, kterého soud posmrtně rehabilitoval letos na jaře. Vystěhování z Mistřína - dnes sloučené obce Svatobořice-Mistřín - se uskutečnilo 21. dubna 1951. Ke statku bylo přistaveno nákladní auto a za přítomnosti příslušníka Sboru národní bezpečnosti mohla rodina naložit jen to, co se vešlo. O ostatní majetek přišla. Obdobně byla ze statku vysídlena i rodina Metodějova bratra Antonína, objekt muselo ten den nuceně opustit celkem deset lidí.

"Odvezli nás na samotu poblíž obce do Jestřabic. Mě bylo 19 let," řekla již dříve novinářům dcera Metoděje, Eliška Kolečkářová. "Když nás Němci vystěhovali, tak jsem si říkala - jsou to naši nepřátelé, tak to musíme strpět. Ale když tady naši lidi vystěhují člověka bezúhonného ...," dodala.

Rodina nebyla nikdy odškodněna. Jak uvedl Hlobílkův advokát Lubomír Müller, na základě soudní rehabilitace ministerstvo 28. srpna Milanu Hlobílkovi přiznalo odškodné 200 Kč. Přiznaná částka je náhrada nákladů trestního řízení. Hlobílek požadoval ještě paušální náhradu ušlého výdělku a nákladů vazby. Podle materiálu ministerstva ale omezení, které žadatel musel nezákonně strpět, nemuselo vést ke ztrátě výdělku.

Müller s tím spokojen není. "Zákon o soudních rehabilitacích říká, že odškodnění má být přiměřené. Z mého hlediska částka 200 Kč přiměřená není," uvedl.

Ani ministerstvo nepovažuje 200 korun za adekvátní. Důvod výše částky ale tkví ve znění zákona o soudní rehabilitaci. "Tato právní úprava přiznává nárok na další (vyšší) odškodné jen těm osobám, které byly výkonem trestu či vazby omezeni na osobní svobodě. Toto však není případ pana Hlobílka, který byl vystěhován, na což tato právní úprava bohužel nepamatuje," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Proto se na Hlobílka část zákona umožňující vyšší odškodné nevztahuje a jediné, co tak bylo možné žadateli přiznat, byla podle mluvčí paušální náhrada nákladů tehdejšího trestního řízení ve výši 200 Kč.