Cizince, který získal azyl v jiné zemi EU, nelze vydat ke stíhání, rozhodl ÚS

Rus se v mezičase už dostal na svobodu, rozhodnutí tak má význam spíš kvůli případnému odškodnění a také jako vodítko pro další podobné případy.

Muž získal azyl v Rakousku v listopadu 2004. O pět let později jej v Rusku odsoudili za trestný čin, který tamní zákoník označuje jako nezákonný obrat silně účinkujících nebo jedovatých látek se záměrem jejich odbytu. Už předtím Rakousko rozhodlo o nepřípustnosti jeho vydání k trestnímu stíhání do Ruské federace, konkrétně do Čečenské autonomní republiky, a to kvůli obavě z porušování jeho základních práv.

V lednu 2017 ovšem muže kontrolovala cizinecká policie na českém území. Když pracovníci znojemského oddělení pátracích agend zjistili, že na muže je vydán mezinárodní zatykač, zadrželi jej. Krajský soud v Brně pak rozhodl o uvalení předběžné vydávací vazby.

Krajský soud dospěl k závěru, že mezinárodní ochrana získaná azylem v Rakousku na muže v Česku nedopadá. Po více než dvou měsících ve vazbě krajský soud změnil názor, konstatoval že vydání je nepřípustné a muž se dostal na svobodu.

Přitom podle ústavního soudce Jiřího Zemánka měl krajský soud už při uvalení vazby dostatek informací, aby mu bylo jasné, že jde o zbytečné opatření. "Ze závazků vyplývajících pro ČR z mezinárodních smluv plyne, že na držitele mezinárodní ochrany udělené v jiné členské zemi EU je nutné pohlížet jako na držitele mezinárodní ochrany i v členské zemi, v níž probíhá extradiční řízení, a takovou osobu proto nelze vydat do státu, ze kterého pocházela předtím, než jí byl azyl udělen," rozhodl ÚS.