Na Chebsku udeřilo silné zemětřesení. Bylo cítit až v Praze, muž cestoval s postelí

Zřejmě nejsilnější otřes pocítili lidé po pondělních 23:00, epicentrum bylo nedaleko Lubů. Podle automatické lokalizace Evropsko-středozemního seismologického centra (EMSC) dosáhl otřes magnituda 4,1. Automatická lokalizace České regionální seismické sítě uvádí hodnotu ještě o něco vyšší, a to 4,4. "Epicentrum je asi čtyři kilometry od našeho domu. Tentokrát jsem šel raději zkontrolovat, jestli ve zdech nepřibyla nějaká prasklina. Cítili jsme opravdu silné otřesy," řekl ČTK Slavomír Kubeš ze Studence na hranici Chebska a Sokolovska.

Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR řekla ČTK, že po přepočtení seismologové definovali sílu nejsilnějšího otřesu na 3,8 stupně. "Cítit bylo více, protože epicentrum bylo v nižší hloubce, asi 6,7 kilometru. Ten poslední silnější otřes, který měl sílu 3,4 stupně, byl v hloubce devíti kilometrů," uvedla Doubravová.

Doplnila, že v posledních dnech sice otřesy zeslábly a lidé je necítili, ale zemětřesný roj zcela neustal. Seismologové zatím nemají hlášeny škody, lidem ale cinkaly skleničky nebo padaly knihy nebo obrázky ze zdí. Obvykle ale lidé škody hlásí později pojišťovnám.

Na webových stránkách EMSC jsou i popisy z okolí epicentra. "Několik otřesů v Lubech. Knihy padaly z police," popsal otřes svědek z Lubů. "Dunění, rychlá silná rána, dunění. Strop mám z dřevěných desek, bylo slyšet silné zapraskání i ze stropu," uvedl další z Křižovatky. "Opět výborné cestování s postelí," sdělil svědek z Habartova, který je osm kilometrů od epicentra. Otřesy ale zřetelně cítili lidé i v Sokolově.

Podle mluvčího krajských hasičů Martina Kasala přijali hasiči na tísňové lince několik žádostí o informace, případně o radu, jak se při otřesech chovat. K žádné mimořádné události ale vyjíždět nemuseli.

Noční zemětřesení pocítili i lidé daleko od epicentra, a to ve víc než 150 kilometrů vzdálené Praze. "Seismické vlny se podobně jako zvukové šíří všemi směry a účinky pak závisejí na síle zemětřesení v ohnisku a vzdálenosti," vysvětlil ČTK Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie Přírodovědecké fakulty UK. V hlavním městě se ale otřesy projevují nanejvýš cinkáním skleniček. "U takového zemětřesení jsou zcela neškodné," podotkl Fischer.

Zemětřesný roj se na Chebsko vrátil 10. května a od té doby se objevují někdy silnější, někdy slabší otřesy.

Příčinou zemětřesné činnosti v západních Čechách je patrně zeslabení zemské kůry pod touto oblastí. Takzvané zemětřesné roje, kdy nastávají až tisíce slabších otřesů během několika dní až měsíců, jsou typické. Většina otřesů se odehrává ve zlomové oblasti poblíž Nového Kostela dlouhé asi deset kilometrů a v hloubkách mezi šesti a jedenácti kilometry, uvádí web Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Podle Fischera jsou v minulosti registrovány otřesy o podobné síle i na Náchodsku a Ostravsku. "Četnost ale převládá na Chebsku," dodal.

Nejsilnější otřesy se na Chebsku vyskytly na přelomu let 1985 a 1986. Tehdy dosáhly síly až 4,6 stupně a to už vznikaly trhliny ve zdech nebo se hroutily komíny. Po slední silnější otřesy pak byly v roce 2014, kdy otřesy dosahovaly síly 4,3 stupně.