Zrušení střídání času? Lékaři vysvětlují, jaký to bude mít vliv na zdraví

Evropská komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního přechodu na letní čas. 

Změny času mají na lidi podle biochemičky, fyzioložky a bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové spíše krátkodobý dopad. "Krátce poté, co se změní středoevropský čas na letní, mohou lidé spát kratší dobu, mohou být unavenější, může být větší úrazovost. Asi to nebude trvat déle než týden. Někteří lidé ale tvrdí, že jim to trvá daleko delší dobu. V tomto smyslu případná změna bude mít příznivý vliv na zdraví těch, kterým to skutečně vadí," řekla.

Někteří lidé podle ní budou rádi, protože jim přechod na letní čas zvláště na jaře vadí, jiní budou naopak smutní, protože budou mít kratší odpoledne a v létě stráví méně času na sluníčku. "Když se vrátíme ke starým poměrům, nikomu se nic nebude plést. Kdo bude chtít, v létě si stejně přivstane, protože ho sluníčko dřív vytáhne z postele," dodala.

Problém podle ní nebyl v zavedení letního času, ale v jeho formátu. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady. "Pokud se zaváděl, mělo tomu tak být někdy v květnu, aby lidé vstávali do sluníčka. Ne na sedm měsíců," poznamenala.

Také Tomáš Kalinčík z pražské Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd také nevidí ve změnách času výrazný účinek. "Každopádně, je to vítaný praktický krok. Dalším pak je zavádění času univerzálního a zrušení časových pásem," uvedl.

Z hlediska přírody jde podle ekologické organizace Hnutí Duha o marginální téma, Evropská unie by se prý měla zabývat důležitějšími problémy. Jan Piňos z Hnutí Duha poznamenal, že je obecně dobré ve všem respektovat přírodu, tedy žít podle Slunce, zároveň je ale z lidského hlediska dobré mít v letním půlroce delší světlo večer. 

"Vymyslet ze strany EU zrušení letního času mi připadá jako absurdní umělé vymýšlení malicherných pseudoproblémů v situaci, kde čelíme zásadním výzvám, v nichž jde o naši budoucnost. K čemu je vymýšlet nesmyslné pseudoproblémy, které ovšem v úřední evropské mašinérii způsobí práci pro tisíce lidí a zahltí jejich kapacitu, zatímco by měli řešit reálné problémy? Tato tendence je ovšem v naší civilizaci typická, strkání hlavy do písku," kritizoval.