Farnost se domáhala pozemků v držení obcí, u Ústavního soudu narazila

Stížnost farnosti směřovala konkrétně proti usnesení Nejvyššího soudu a předešlým rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českém Krumlově. Farnost se neúspěšně domáhala určení, že konkrétní pozemky v katastrálním území Besednice nadále vlastní stát, což by otevřelo možnost žádat jejich vydání.

Justice dospěla k závěru, že pozemky přešly po roce 1948 do držení městysu Besednice a města Trhové Sviny. Farnost neúspěšně argumentovala například skutečností, že církev před tím majetek vlastnila více než 400 let. V ústavní stížnosti farnost znovu zdůrazňovala takzvané legitimní očekávání, že jí bude historický majetek vydán. Ohledně finanční náhrady uvedla, že její vyplacení sleduje primárně jiné než restituční cíle a že zákon nezakládá souvislost mezi vydáním majetku a finanční náhradou.

Nelze legitimně očekávat vydání veškerého historického majetku v rámci restituce, neboť je možné vydat pouze ten majetek, který konkretizuje výslovná zákonná právní úprava - zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. https://t.co/JkAaa7Zg3T

Podle ústavních soudců zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dřívější legitimní očekávání na vydání historického majetku "transformoval" a dal restitucím konkrétní parametry. "Lze se proto dovolávat těchto majetkových práv jen tak, jak je vymezil zákonodárce, jehož postup byl shledán ústavně konformním," uvedl ÚS v jedné z právních vět k dnešnímu nálezu. Jinými slovy, nelze v rámci církevních restitucí legitimně očekávat vydání veškerého historického majetku.

Paušální finanční vypořádání je podle ÚS součástí zmírnění majetkových křivd, a to právě tam, kde zákonodárce možnost vydání majetku z různých důvodů nepřipustil. Soud připomněl, že církve s podmínkami vypořádání souhlasily.

"Z ústavněprávního hlediska pak nelze v tomto ohledu považovat za podstatné, zda zákonem stanovená výše zcela odpovídá hodnotě odňatého majetku, který nelze vydat, neboť žádnou ústavní povinnost státu odčinit všechny majetkové křivdy vzniklé v minulosti vyvodit nelze," uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

ÚS se v nálezu nepřímo vyjadřuje k možnosti budoucích změn v podmínkách finančního vypořádání. Naznačuje existenci legitimního očekávání, že dohodnuté podmínky budou dodrženy. "V tomto případě je založeno do budoucna též ono legitimní očekávání spočívající v důvěře v právo, které by dlužník-stát mohl v budoucnu měnit," stojí výslovně v nálezu. Poslanecká sněmovna nedávno rozhodla o zdanění peněžitých náhrad.