Ústavní soud řeší plošné šmírování občanů, pozval si odborníky

Ústavní soudci dnes plánují vyslechnout názory zástupců telefonních operátorů, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie. Nejsou pozvaní jako svědci, ale jako takzvané informované osoby.

Jako první o současné praxi hovořila Vanda Kellerová, právnička ze společnosti T-Mobile. Soudcům řekla, že operátoři shromažďují některé údaje nejen kvůli zákonné povinnosti, ale také s ohledem na vlastní komerční potřeby, přičemž získávají souhlas od klientů.

"Sbíráme ale jiný rozsah dat," uvedla Kellerová s tím, že operátory například nezajímá, kde se klienti při komunikaci nacházeli. Údaje o lokalizaci ovšem využívá policie.

Vedoucí brněnského Ústavu práva a technologií Radim Polčák uvedl, že rozsah uchovávaných údajů je v Česku poměrně široký a bylo by možné uvažovat například o vyšší míře zabezpečení dat, třeba prostřednictvím povinného šifrování. Celkově se ale právní úprava nijak výrazně nevymyká ostatním zemím EU, uvedl Polčák.

Mimochodem Ústavní soud se dnes po dvou letech sešel veřejně v plénu, aby projednal návrh na zrušení plošného šmírování občanů, pro který jsem sehnal podporu 58 poslanců z šesti stran.

Poslanci argumentují zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Také jim vadí, že žádosti o údaje nemusí přezkoumávat soud.

Zástupce ministerstva vnitra Karel Bačkovský hájil šestiměsíční dobu uchovávání údajů jako odůvodněnou. Některé trestné činy, třeba stalking, jsou dlouhodobé. "Bez těchto dat by byly neprokazatelné, je nutné komunikaci zmapovat," uvedl Bačkovský.

Při odhalování násilné trestné činnosti sice údaje nebývají klíčovým důkazem, přesto mohou přispět k odhalení pachatele. "Pro policii je to mnohdy nenahraditelná indicie, která ji vede určitým směrem," řekl Bačkovský.

Povinnost operátorů uchovávat údaje se týká data, času, způsobu a doby trvání komunikace, nikoliv obsahu hovorů a zpráv. Na požádání operátoři poskytují provozní a lokalizační údaje orgánům činným v trestním řízení, Policii ČR, Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a kvůli dohledu nad kapitálovým trhem také České národní bance.

Mobilní operátoři loni podle údajů Českého telekomunikačního úřadu poskytli policii a dalším oprávněným orgánům provozní a lokalizační údaje ve 332.892 případech, což je o téměř čtvrtinu více než v roce 2017. V 6259 případech naopak údaje nevydali, což je nárůst o 7,5 procenta.