Policie loni odhalila 4992 cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně. Je to o 254 více než v roce 2017 a o 269 méně než v roce 2016. Počet zadržených migrantů se tak výrazně neliší od údajů z posledních let. Stejně jako v minulých letech nejpočetnější skupinu odhalených přistěhovalců tvořili Ukrajinci, vyplývá ze zprávy ministerstva vnitra.
Ukrajinci patří mezi nejčastěji zadržené cizince už od roku 2008. Výjimkou byl rok 2015, kdy vyvrcholila migrační krize a většina uprchlíků přes Česko procházela do jiných zemí. Celkový počet odhalených migrantů se tehdy vyšplhal na 8500, nejvíce jich pocházelo ze Sýrie. Loni zajistila policie téměř 1500 Ukrajinců, což je přes 30 procent ze všech nelegálních příchozích. Následovali Moldavané, Vietnamci, Rusové a Gruzínci.
Naprostou většinu nelegálních přistěhovalců odhalili policisté ve vnitrozemí při běžné kontrolní činnosti nebo při cílených pobytových kontrolách a bezpečnostních akcích. "Mnohdy se také cizinci na útvary dostavují sami," uvedlo ministerstvo. Nejvíce cizinců pobývalo tradičně v Praze a v Jihomoravském, Ústeckém a Plzeňském kraji.
V hlavním městě byla také zadržena polovina z celkového počtu odhalených Ukrajinců. "Většina občanů Ukrajiny vstupuje do schengenského prostoru, respektive do ČR, legálně a překračují povolenou dobu pobytu či platnost víza," napsalo vnitro. Některé zajistila policie opakovaně.
Cizinci, kteří v ČR pobývali nelegálně, byli ze 110 zemí. Zhruba tři procenta zadržených cizinců pocházela z Evropské unie. Nejčastěji to byli Slováci, Rumuni, Litevci, Poláci a Bulhaři. Téměř ve všech případech šlo o lidi, kteří byli vyhoštěni a neodjeli, nebo se vrátili.
Oproti roku 2017 loni mírně vzrostla tranzitní migrace. Uprchlíků, kteří se přes české území snažili dostat do dalších států EU, bylo o 19 více. Policisté jich zadrželi 191. Cizinci do ČR přicházeli zejména přes rakouskou a slovenskou hranici a směřovali do Německa. Nejvíce jich bylo z Iráku, Sýrie, Afghánistánu a Nigérie.
Související
Tři cizinci uprchli z detenčního zařízení. Po dvou policisté pátrají
Běloruska a rozvědčík míří na sankční seznam. Armáda pomůže v boji se slintavkou a kulhavkou
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák