Nepřiměřenost exekuce? ÚS se zastal může, který má přijít o byt v dražbě

"ÚS na tomto příkladu viděl, že účastníci exekučních řízení jsou často nesprávně poučováni o tom, jak mají postupovat," řekla novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. "Když se v tom nevyznají obecné soudy, jak se v tom mohou vyznat lidé, kteří jsou v exekuci?" doplnila.

Exekuce začala v roce 2015, pohledávku 218.321 uplatnil vůči vězněnému muži stát. Šlo o náklady trestního řízení a nutné obhajoby, postupně ještě suma narostla o příslušenství.

Exekutor nařídil prodej bytu v České Lípě, přestože muž opakovaně navrhl jiné možnosti, jak částku vymoci, například pronájmem jeho nemovitostí či prodejem jiného bytu s přiměřenější hodnotou.

Exekutor přiklepnul byt nejvyšší nabídce, která činila 466.667 korun. Muž se odvolal proti příklepu, ale u libereckého soudu se dozvěděl, že v dané fázi řízení už je pozdě na uplatnění námitky nepřiměřenosti exekuce a že se měl spíše bránit návrhem na zastavení exekuce. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud, a to přesto, že podle ústavních soudců v minulosti opakovaně vykládal zákon jinak.

Námitku nepřiměřenosti exekuce lze uplatnit i v odvolání proti usnesení o příklepu: https://t.co/btA8fAMgU2

ÚS nyní výslovně zdůraznil, že námitku nepřiměřenosti exekuce lze uplatnit i v odvolání proti usnesení o příklepu a že se jí soudy musí zabývat. ÚS se ale nezabýval tím, zda byla exekuce bytu skutečně nepřiměřená. "ÚS neřešil podstatu sporu, zda námitka je důvodná, či nikoliv, ale vlastně otevřel stěžovateli znovu prostor, aby se tím zabýval před obecnými soudy," uvedla Šimáčková.