78 let od vyhlazení obce Ležáky. Oběti nacistického řádění si připomenula řada politiků

"Letos se mi připomínka líbila, bylo to důstojné a mělo to spád. Děti na začátku krásně zpívaly úryvek z Vltavy od Bedřicha Smetany. Přijelo poměrně dost lidí, například i Martin Růžička, koordinátor Židovské obce v Praze," řekla ČTK Jarmila Doležalová, dcera poslední přeživší z Ležáků Jarmily Doležalové rozené Šťulíkové.

„Tak nádherné místo s tak smutným příběhem.“ Osada Ležáky u Miřetic na Chrudimsku, vyvražděné a vypálené nacisty v období heydrichiády, si v den 78. výročí ležácké tragédie připomenula na pietním aktu i vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha. pic.twitter.com/wcC4s5K383

Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo v době, kdy byly poslány do Německa na převýchovu, jeden a dva a půl roku.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, osadu připomínají žulové pomníky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.

O víkendu pietní místo postihly záplavy, podruhé během 14 dnů. Pořadatelům se však podařilo včas uklidit naplavené bláto, odpadky a klacky i posekat trávu, což předtím kvůli častým dešťům nebylo možné.