Slovensko stále u Čechů boduje. Která země naopak propadla?

Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem. V jeho případě nejenže podíl příznivého hodnocení vzájemných vztahů v součtu variant „velmi dobré" a „spíše dobré" dosahuje úrovně 94 %, ale především se zde výrazně nejčastěji vyskytovalo hodnocení vztahů jako „velmi dobrých", jež samo o sobě tvořilo mírnou nadpoloviční většinu (52 %).

Velmi vysoké podíly příznivého hodnocení vztahů ČR s nimi, jež se pohybují na úrovni přesahující čtyři pětiny, šetření zaznamenalo v případě Velké Británie, Německa, Francie, Rakouska, Spojených států, Itálie a Maďarska, přičemž negativní hodnocení se zde ve všech případech dostalo více či méně hluboko pod hladinu jedné desetiny.

Vztahy s Polskem jako dobré hodnotí více než tři čtvrtiny dotázaných, ale zároveň téměř pětina je označuje za špatné.

Vztahy ČR s Japonskem jako dobré hodnotí již zřetelně nižší, byť stále výrazně většinová část populace na úrovni dvou třetin při relativně nízkém, jen o málo více než desetinovém podílu opačných vyjádření a poměrně vysokém, asi pětinovém podílu nerozhodných odpovědí.

A kdo naopak u Čechů spíše propadl?

Také vztahy ČR s Ruskem hodnotí příznivě zhruba třípětinová většina dotázaných, ovšem opak si v tomto případě myslí už více než čtvrtina Čechů, což je podíl statisticky srovnatelný s podíly kritického hodnocení vztahů ČR s dalšími třemi zeměmi – Ukrajinou, Izraelem a Čínou – u kterých byl přitom podíl pozitivního hodnocení vzájemných vztahů s ČR výrazně nižší, na úrovni jedné poloviny či mírně pod touto hranicí. Přesto i u těchto zemí stále ještě převažuje pozitivní hodnocení vztahů ČR s nimi nad hodnocením negativním.

Jedinou do výzkumu zařazenou zemí, u níž negativní hodnocení vzájemných vztahů s ČR převážilo nad pozitivním, zůstal podobně jako v předchozích dvou letech Írán.

Analýza dat podle sociodemografických a jiných třídících znaků ukázala, že z hlediska politické orientace lidé s pravicovým smýšlením statisticky významně častěji pozitivně hodnotí vztahy s Německem, USA, Francií a Velkou Británií.

Z hlediska pohlaví se mezi muži v případě Izraele a Íránu objevoval častěji názor, že vztahy ČR s nimi jsou špatné, zatímco ženy v tomto případě častěji volily odpověď „neví".

Absolventi vysokých škol významně častěji pozitivně hodnotí vztah ČR s Izraelem nebo s Japonskem. Lidé důvěřující vládě pak o něco častěji jako dobré hodnotí vztahy ČR s USA, Francií, Ruskem, Čínou a Japonskem, uvedl soc.cas.cz.