Češi věří armádě a policii, politickým stranám a církvím nikoliv

Armádě v září důvěřovaly tři čtvrtiny dotázaných, policii 69 procent. Oproti výsledkům z března důvěra v policii klesla o šest procentních bodů, a zároveň vzrostla nedůvěra o pět bodů na 29 procent. V případě armády průzkum významnější pokles nezaznamenal a důvěryhodnost armády tak zůstává na nejvyšší hodnotě od začátku sledování v roce 1994. Mírně se ale zvýšil podíl lidí, kteří vojsku nedůvěřují, a to z březnových 17 na zářijových 20 procent.

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou byla v září patrná ještě v případě výsledků voleb, soudů, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů. Výsledkům voleb věří 62 procent respondentů, zatímco nedůvěřuje zhruba třetina dotázaných. V případě soudů převažuje důvěra nad nedůvěrou v poměru 55 ku 40 procentům, což je prakticky stejný výsledek jako u bank. Výzkumům veřejného mínění věří polovina dotázaných, opačný názor má 38 procent. Důvěru odborům vyjádřilo 47 procent dotázaných, opačný názor mělo 36 procent. V případě rádií převážila důvěra nad nedůvěrou už pouze velmi mírně, a to v poměru 49 ku 44 procentům.

U zbývajících institucí, které průzkum sledoval, už více či méně převažuje nedůvěra. Relativně nejlépe dopadl internet, kterému věří 42 procent a nedůvěřuje téměř polovina respondentů. Také televizi věří 42 procent lidí, ale míra nedůvěry je 55 procent. Tisk je důvěryhodný pro 35 procent obyvatel, zatímco pro šest z deseti lidí nikoliv. Celkově si tradiční média oproti březnu významně pohoršila, a to na úroveň ze září 2019. Neziskovým organizacím věří třetina Čechů a nevěří 59 procent.

Nejhorší hodnocení si z výzkumu odnesly politické strany spolu s církvemi. Politickým stranám a hnutím věří zhruba pětina obyvatel, zatímco tři čtvrtiny nikoliv. Důvěru v církve vyjádřila čtvrtina dotázaných a nedůvěru 65 procent.

Průzkum CVVM provedlo od 5. do 20. září. Zapojilo se do něj 951 lidí ve věku od 15 let.