Duka požehnal mariánský sloup v Praze

Žehnání i následné projevy se odehrávaly za skandování odpůrců sloupu, kteří volali "Hanba!" či "Sloup rozděluje národ", někteří zastánci s nimi diskutovali. Policisté obě skupiny oddělovali, k žádnému střetu kromě slovních podle nich nedošlo. Slavnosti předcházela bohoslužba v Týnském chrámu.

Duka na závěr bohoslužby ocenil zlatou svatovojtěšskou medailí sochaře Petra Váňu, který na napodobenině sochy pracoval, stříbrnou pak jeho spolupracovníky Tomáše Váňu a Hynka Schejbala. Další ocenění kardinál předal například emeritnímu opatu strahovskému, emeritnímu i úřadujícímu předsedovi Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, staviteli Petru Řehořovi nebo zastupiteli hlavního města Prahy Janu Wolfovi (KDU-ČSL).

"Byl to hluboký příběh i díky těm, kteří byli proti nám. Proto jim děkuji," zmínil sochař a restaurátor Petr Váňa. Navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu pracoval 23 let pracoval.

Slavnosti předcházela bohoslužba v chrámu Panny Marie před Týnem, při které Duka zdůraznil, že mariánský sloup je symbolem usmíření. Kvůli protikoronavirovým opatřením mohli přijít jen lidé s pozvánkou. Účastníci byli v kostele rozděleni do několika sektorů. Mezi přítomnými byl například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Za Prahu při bohoslužbě promluvil zastupitel Wolf. Všichni přítomní v chrámu měli roušky. Bohoslužbu mohli sledovat lidé na velkoplošné obrazovce umístěné na náměstí. Při akci se také vybírali příspěvky na pomoc Bejrútu, který 4. srpna postihl ničivý výbuch.

Na Staroměstském náměstí se už ráno sešly stovky příznivců i odpůrců sloupu, někteří byli v národních krojích. Většina se zúčastnila modlitby, další se za dozoru policie srotili u budovy radnice pod nápisy "Praha není Vatikán" nebo "Sloup hanby". Během bohoslužby zastánci sloupu zpívali náboženské písně. Zastánci považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců, jejichž organizátoři akci nazvali "Neformální sešlost za sekulární Staromák", jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Protestujících byly dnes na Staroměstském náměstí zhruba čtyři desítky.

"Jsem rád, že se tato významná stavba vrací na své původní místo. Staroměstské náměstí tak dostává svůj původní rozměr, ostatně i když se podíváme do historie a nešťastného okamžiku strhnutí sloupu, které mělo charakter spíše opileckého výtržnictví než ideologického záměru, tak sami účastníci tohoto aktu svého činu na smrtelné posteli litovali," uvedl dopoledne radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09).

Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem. Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989.