Dyje je o 900 metrů delší, vodohospodáři napojili starší meandry

Rakušané napojili dva meandry na své straně, jeden napojilo Povodí Moravy na české straně. Vodohospodáři to začali plánovat v roce 2016, práce začaly srpnu 2018. "To nejúžasnější na celém tomto projektu je proměna, která se stala za necelé čtyři roky. Z řeky, která byla v minulosti narovnána a desítky let tvořila nepřekonatelnou státní hranici, se stala řeka, u které se setkáváme s našimi kolegy z Rakouska," uvedl David Veselý, který v projektu zastupuje českého správce toku Povodí Moravy.

Dyji společně s řekou Moravou obklopuje největší a ekologicky nejcennější komplex lužních území střední Evropy. Napřímením toku v 70. a 80. letech 20. století se tok zkrátil téměř o 3,2 kilometru. Napojení meandrů je součástí opatření proti dopadům sucha, mimo jiné se tím zpomalí odtok vody z krajiny.

"Každý metr koryta, který řece vrátíme, zvyšuje šanci, že voda zůstane na jižní Moravě, kde ji tolik potřebujeme. Neodteče pryč a zlepší vodní bilanci zdejších lužních lesů. Řekám vracíme původní charakter, realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Je ale důležité mít na paměti, že v osídlených oblastech není možné dělat stejná opatření jako v krajině," uvedl generální ředitel státního podniku Václav Gargulák.

V místě hnízdí i vzácný orel královský, odhaduje se, že v ČR je zhruba deset párů tohoto dravce. Práce na napojování tak byly po dobu hnízdění přerušené. Výzvu při projektování představovala hranice mezi oběma státy, která vede středem Dyje a změna jejího toku by tedy znamenala i změnu státní hranice. Aby zůstala stálá, vodohospodáři i přes napojení meandrů zachovali současné koryto řeky.

Výše investice je zhruba 952.000 eur (asi 26 milionů korun), z toho na české straně zhruba 557.000 eur, na rakouské 395.000 eur, 85 procent nákladů poputuje z programu Evropské unie.